Tréningový proces vo futbale arsene wenger | Page 5

Klíčové prvky rozvoje hráčů

Na úvod jsem schválně vynechal jednu podstatnou věc, ve které se oproti nám liší. Tou je maximální snaha o rozvoj jednotlivce u mládeže. Až poté budujeme tým, od určitého věku. Já této myšlence přikládám nejvyšší možný význam. Každý člověk, u dětí to platí dvojnásob, je unikátní a ke každému by se také tak mělo přistupovat. Pokud nebudeme brát na vědomí výjimky, nepřiměřenou zátěž, stres, fotbalovou kvalitu u každého zvlášť, brzy o některé hráče přijdeme a nevytvoříme z těchto jedinců dobrý mančaft. Když říkám dobrý mančaft, nemyslím tím mužstvo, které pouze vyhrává. Pokud to mám převést na hájecké(autor je trenérem přípravek v FC Háje) podmínky, tak tím myslím mužstvo, které společně dělá jeden sport, navzájem se v tom podporuje, vytváří se zde mezi sebou přátelské vztahy a zároveň se jednotlivci i tým zlepšují v tom, co všechny baví. Dobrá parta v týmu je nesmírně důležitá.

O amatérských klubech se příliš nemluvilo. Dozvěděli jsme se o nich opravdu málo informací. Je to logické. Na studiu trenérské licence UEFA A se očekává, že absolventi se prosadí v profesionálních týmech.

Jedna z mála zmínek se týkala méně šikovných hráčů. Sice si nemyslím, že to bylo směřováno k amatérským klubům, ale v našich podmínkách je to častější varianta. Holanďané razí jednu podstatnou myšlenku, a to že by proti sobě měli nastupovat ti nejlepší z nejlepších. Na základě toho vytvořili model tzv. pyramidy. Existuje souvislost mezi špičkou a základnou. Bez výborné špičky nevytvoříte dobrou základnu, neboť tolik dětí to k fotbalu nepřitáhne, naopak bez dobré základny nevytvoříte výbornou špičku. Jak je to jednoduché.

U tohoto tématu se na chvíli musím zastavit. Přijde mi, že mnozí funkcionáři si tento hrozně důležitý model neuvědomují. Stále upozorňují na to, jak musíme podporovat špičku, aby byla co nejkvalitnější. S tím souhlasím. Ovšem co základna? Ta se má o sebe postarat sama? Jak? To je na tom to smutné, mnoho špičkových českých hráčů vzešlo z amatérských klubů. Časem přestoupili do profesionálních týmů, které za ně inkasovaly velké peníze. Jenže u nás se o spodek nestará nikdo. Kvalita může vycházet pouze z kvantity. Čím více hráčů mám, tím je větší pravděpodobnost, že se jich více prosadí v lize, v zahraničí, v reprezentaci. Často se u nás zapomíná, že existují kluby, které se starají o desítky až stovky dětí a nejsou podporovány. Netýká se to jen fotbalu, ale celého neziskového (amatérského) sportu v ČR. Ekonomický tlak dnešní doby je pro amatérské kluby enormní. Nerad bych zažil dobu, až kluby tlak nevydrží, zaniknou. Co se stane s českým fotbalem pak? Přesune se základna pod profesionální kluby, které se budou starat i o ty, kteří budou momentálně méně šikovní?