Proto tu otázku „nekladu Evropanům, co úřadují v Bruselu nebo
jsou jedna ruka s Wall Street“, ale „nám, evropským občanům“: je
rozhodnutí, které je na spadnutí, „s našimi zájmy v souladu, anebo
v příkrém rozporu?“ „Má odpověď zní, že s nimi v souladu není. Jde
totiž stopou studené války. Buduje novou hranici, tentokrát přímo
v ruském podbřišku. A pokud si někdo myslí, že dnešní Rusko se
v tichosti smíří s krokem, vnímaným Evropou jako ´expanzivní´
a Ruskem jako ´agresivní´, třeba se ptát, zdá ho máme či nemáme zapotřebí. Má odpověď zní i tentokrát: ne, neposlouží
vůbec nikomu. To my sami potřebujeme systém evropské
bezpečnosti, zohledňující bezpečnost úplně všech. To my
sami potřebujeme bezpečnost nikoli jen ´pro nás´.“ Protože „bezpečnost jenom ´pro nás´“ – „na úkor bezpečnosti
těch druhých“ – „není bezpečností ani pro ně, ani pro nás.“
Připravované „rozhodnutí je novou formou studené války
proti Rusku“. Padne „za našimi zády, aniž o něm s námi byla
řeč“. „Vězme proto, že příští měsíce nebudou vůbec jednoduché.“ A „zdaleka nejen proto, že potřebujeme ruský plyn“. „Složité
budou i proto, že potřebujeme bezpečnost. Toto rozhodnutí ji nezvýší. Moc mne to mrzí, ale je to tak, “ uzavírá v Střípcích ze světa
italský novinář.
Podle TOP oslovených analytiků se EU místo federalizace centralizuje a vlastně tak brání plnohodnotné integraci Eurasie na bázi Federace svobodných národů. Němci tak mohou krachující eurozónu
brzy opustit. Je škoda, že se těmito otázkami česká veřejnoprávn