ekonomickou spolupráci neskrečoval ani zánik SSSR“. Vedle bezpočtu vazeb, které „dodnes propojují ruský a ukrajinský průmysl“, je
tu i markantní „jazykové pouto“. Právě do Ruska míří i „většina ukrajinského exportu potravin“. „Otočí-li se
Kyjev jiným směrem,“ pocítí velice „radikální změnu“.
„Ruské komentáře ji nazývají pravým
jménem: Rusko na hranicích s Ukrajinou zvýší celní bariery. Co si s tím zbožím Ukrajina pak počne, nikdo neví.“
V „Evropě bůhvíjak žádané není“. Ta navíc právě „neprosperuje tak, že by snad
prahla po novém zboží pro nové konzumenty“. A naopak „státem, který je momentálně plný peněz, a vůbec ne v krizi,
je Rusko.“ Trhem pro ukrajinskou produkci už je. Kupovalo by ji a platilo klidně dál.
Ve vzduchu ovšem visí i „ještě závažnější otázka“: Ukrajina „všechny své plynovody podědila po starém Sovětském
svazu“. Šlo o „investice celého Sovětského svazu“. „Zůstaly však na
území Ukrajiny“. Žádná „reálná majetková rozluka se nikdy nekonala“. Ukrajině to „ponechalo mocnou zbraň“. Může tmelit jak „přátelství“, tak „vydírat“. Rusko ty „plynovody potřebuje pro své dodávky
do Evropy“. Otázka, „jak a za kolik“ tam dorazí, je tak – byť „jen do
určité míry“ – i v rukou
Ukrajiny.
Plyn, který konzumuje
sama, jí Rusko dodává
s diskontem. Přesto si
ho – podle „některých
ruských zdrojů“ – „vzala“
navíc „za 8 – 10 miliard
dolarů“. Nesplatila je
dodnes, „Podle Rusů musí Ukrajina uhradit ještě 4 miliardy dolarů.“
Problém je „evidentně na stole“. „Rusko bude na úhradě trvat“.
Ač „tuto energii spotřebovala Ukrajina“, tím,, kdo „ji zaplatí, bude
zřejmě Evropa“. Čistě na oltář „politického zájmu“, vyššího než
všechny ekonomické faktory. „Evropa Ukrajinu chce.“ A „chce ji
ne proto, že chce dobro pro Ukrajince“. Chce ji v zájmu „své
geostrategické pozice“. Kdokoli tu „krutou realitu zastírá“, mlží „kolem samotné podstaty“.
Rusko to „ovšem jen tak neskousne“. Tím spíš „Janukovyč měl vědět, že ho čeká cesta plná nástrah“. S
„Moskvou bude mít velké problémy“. V „těchto dnech
se shodují i všechny televizní stanice“: „Rusko přijme
odvetná opatření“. Čeká nás „dramatický střet“.
Otázka nestojí jen tak, zda „to prospěje Ukrajině“.
Stojí i v opačném gardu: „Polepší si tím Evropa?“ Až
totiž „skončí tato operace“, přijde na řadu další: snaha prosadit „vstup Ukrajiny do NATO“. To ovšem nemá
v „úmyslu přinejmenším ta část Ukrajiny, kde se mluví
rusky“. Bude-li země do paktu přesto zatažena, „Ukrajincům to žádnou slast nepřinese“. „Potěšení bude jen na straně
NATO.“
„Rusko potřebuje ukrajinské
plynovody pro dodávky do Evropy.“
§
Týdeník Občanské Právo Číslo 3/2014
http://tydenikobcanskepravo.parlamentnilisty.cz
§
kredit: teq, www.sxc.hu
Ukrajina si přesto vzala
plyn – podle „některých
ruských zdrojů“ – navíc
„za 8 až 10 miliard dolarů“. Nesplatila je dodnes,
„Podle Rusů musí Ukrajina uhradit ještě 4 miliardy dolarů.“ Problém
je „evidentně na stole“.
„Rusko bude na úhradě
trvat“. Ač „tuto energii
spotřebovala Ukrajina“,
tím,, kdo „ji zaplatí, bude
zřejmě Evropa“.
§
3