The CCV Times 2014

ãíslo 1/2014 | roãník 6 The CCV Times | Noviny pro pﬁíznivce softwarov˘ch ﬁe‰ení vydávané spoleãností CCV Informaãní systémy máme radost ze spolECné práce O CCV Informaãní systémy se toho z rÛzn˘ch zdrojÛ mÛÏete dozvûdût opravdu mnoho. Byli jste ale nûkdy v na‰í „kuchyni”? V místech, kde se „vaﬁí” plány a strategie nebo programové kódy? Îe ne? Nyní máte ideální pﬁíleÏitost zjistit, co dobrého i ‰patného patﬁí k na‰í firemní kultuﬁe. Spoleãné úsilí totiÏ dalo vzniknout ojedinûlé publikaci s názvem Já a mÛj kmen. Pﬁiná‰í autentické v˘povûdi více neÏ tﬁí desítek lidí, kteﬁí se rozhodli s velkou mírou odvahy a upﬁímnosti odpovûdût na zdánlivû jednoduchou otázku, proã právû v CCV spoleãnû pracují. UÏ jen mimoﬁádná rÛznorodost obsahu, formy ãi délky odpovûdí dávají tu‰it, Ïe to mnohdy nebyl úkol zrovna jednoduch˘. O to více jsou v‰ak texty upﬁímné a mnohé vypovídající. V‰ech 33 textÛ je ale poﬁádnû velké sousto, proto jsme pro „Timesy“ vybrali jen jejich men‰í ãást. Více neÏ dvacetiletou existencí firmy dokazujeme, Ïe máme schopnosti pﬁeÏít, prodávat legendární sluÏby a dodávat uÏitek, kter˘ od nás klienti chtûjí. Jsme lidé, kteﬁí to umí a umí se tím uÏivit. Chceme, aby CCV bylo pro v‰echny svobodn˘m prostorem pln˘m radosti, kter˘ v‰echny nejen uÏiví, ale dá i pocit ‰tûstí. Chceme, abychom si i nadále umûli vytvoﬁit spoleãnû záÏitek z práce a dokázali se odpoutat od potﬁeby pracovat z dÛvodu pouhého pﬁeÏití a zabezpeãení se. Posunout se co nejvíce k tomu, Ïe na‰e spoleãná práce (nejen) nám pﬁiná‰í radost. A myslíme si, Ïe mnoh˘m z nás se to jiÏ daﬁí, jak ukazují dal‰í ﬁádky. Co patﬁí k na‰í firemní kultuﬁe? Proã tedy lidé v CCV pracují? ProtoÏe musí? ProtoÏe chtûjí? Pro peníze? Pro zábavu? Ano, i takové názory se objevují, ale nakonec se jich podaﬁilo sesbírat mnohem, mnohem víc. A jak Ïe se tedy zamûstnancÛm mezi „dvûma cibulemi a vokurkou” Ïije? Vybrané pﬁíspûvky jsou zveﬁejnûny pouze s jazykovou korekturou v poﬁadí, v jakém pﬁicházely. Chceme b˘t legendární, víme, Ïe musíme b˘t otevﬁení, upﬁímní a mít odvahu se na sebe pravdivû podívat. BRÍFEM JE STANOVEN SKOUP A S PROUDŽEKTEM NABADŽETUJEME ZDROJE. DO ATLASIJEN JÍRY OZNAČÍME TÁSKY, ROZVEDEME DO ÍŠJÚ, NA TĚCH PAK SUBTÁSKY, OLEJBLUJEME A ESKJÚEL DOTAZEM VYTÁHNEME JAK PROUDŽEKTY, TAK KOMPONENTY. EVIDUJEME TAKY SUPERMAMY, COŽ JE KASTOM FÍLD. Z TOHO FAKTURUJEME STORYPOJNTY. WIKI SPEJS NÁM GRAFIZUJE BENČMÁRKY, KTERÉ TO ZAAMBRELUJÍ. ZAPÍŠEŠ TY TYKETY TAKY DO DEVKY? MŮŽEŠ MI PAK ŠÉROVAT ZOS BLOKPOSTEM? ? 3 Jindrové Miloš Šilhan (SLH) *2010 | kozoroh CCV Enterprise 08:00 Tři Jindrové, posilněni několikahodinovým spánkem a pár koblihami, usedají za své terminály. Připojují konektory a provádí rutinní kontroly. Jejich pozorné oči sledují tok dat na holoobrazovkách. bylo nebylo kdesi na dalekém severu Veronika Königová (KNA) *2009 | panna Abych mohla vysvětlit, co pro mě vlastně práce v CCV znamená, musím se vrátit o pár měsíců zpět, na začátek, vrátit se ve vzpomínkách zpět ke dni, kdy jsem poprvé do CCV přišla. S trochou nadsázky CCV Enterprise 08:15 Jindra vybírá svůj první úkol. Další Jindra mu usměrňuje datový tok a třetí Jindra kontroluje výsledek včerejšího experimentu. „Viděli jste zákaznický task z paluby 26?” ptá se Jindra. „Proč, letmo jsem to zkoukl,” dí Jindra. „V procesní větvi 56C je logická chyba,” na to Jindra. „Nezapomeňte, paluba 26 nejede podle Euklidovské geometrie,” vmísí se Jindra. „To je jedno, blokace potvrzení procesu nižší autoritou než proces sám je vyloučena všude,” moudří Jindra. „To je fakt, to rozbije celou entropii,” souhlasí ostatní Jindrové. Data tiše šumí terminály. „Včera zařval čtvrtý Jindra,” poudá Jindra. „Neke,” diví se Jindrové. „Chytla ho kódjunita a rozcáklo ho to po celé datovně.” „Hmm, byl to správnej chlap. Ve Valprahale bude mít spoustu chlastu a děvek a to si zaslouží.” „Jo jo,” dí ostatní Jindrové. Když v tom: CCV Enterprise 08:45 Ui, Ui, Ui, kvílí sirény a červené blesky poplachu rozehrávají stíny na odhodlaných, ostře řezaných tvářích Jindrů. Poplach na zákaznické palubě 12 kvílí panicky reproduktor a úzkost v jeho hlase kontrastuje s přesnými a soustředěnými pohyby Jindrů. „Ztráta dat úrovně D,” hlásí Jindra. „Kritické přehřátí datového toku,” hlásí Jindra. „Nebezpečí totálního kolapsu.” „Ou kej hoši, jdeme na to,” zavelí Jindra. „Jindro, laserovou datoskopii na 100 %. Jindro, nachystej dataporty a ber to těsně za Jindrou. Máme 15 vteřin k dobru, hoďte mi krizový manuál B90, zvalidujem další postup.” „Ale Jindro, my přece žádný krizový manuál nemáme.” „Hej, tak nahoď B89, tam bude taky zmínka.” „My žádný krizový manuál nemáme.” „Ééé, a jo, vlastně.” „Co budeme dělat?” „Prostě to nějak zvládnem, jako vždycky. Vždycky jsme to zvládli.” „To je fakt. Dem na to. Třeba můžem nahodit Guru.” „Přinejhorším, po tom posledním přepálení tomu sotva vrzaly kolečka.” „Jo, nemůžeme Gurem plýtvat.” „Hej Jindro, ty máš místo terminálu zmačkanej pytlík od brambůrek.” „Jo, terminál se mi spálil minulej měsíc, s tímto to taky nějak jde.” CCV Enterprise 09:30 Důstojníci na palubě, hvízdá píšťalka bocmana. Jindrové si stoupají do pozoru a sledují porci důstojníků, která napochodovala na denní nástup. Medaile se blyští ve světle diod, rajčí peří povlává v šumu ventilátorů, šavle na šerpách cinkají. „Desátníku zavelte, mám to snad dělat já?” Obočí důstojníka snad nemůže být výše. „Vajská pazor! Odpočítat!” velí Jindra. Jindrové se odpočítávají, jen jeden z Jindrů pípne: „Prosím, my tam řešíme zákaznické patro, oni nám tam mřou, můžeme pokračovat?” „Jindro, máš vyplněn formulář 212c/c/v o vyplnění formuláře 12u?”„Pane, ano pane!” „Nemáš Jindro, zapomněl jsi přiložit gumové kuře bez hlavy!” „Ježíš, pane, fakt zapomněl, jak se to mohlo stát,” šílí Jindra. „Kdybys myslel na zákazníka, nikdy se ti to nestane, Jindro. Kuřata bez hlavy jsou statisticky důležitá.” Ale vždyť je nikdo nepočítá, zamyslí se Jindrové. CCV Enterprise 11:45 Jindrové udrželi zákazníka naživu a přijímají krmi. Nervosní tiky v očích nahrazuje triumfální úsměv. CCV Enterprise 12:50 Ui, Ui, Ui, kvílí … Bylo, nebylo, za sedmero horami, sedmero řekami, kdesi na dalekém SEVERU, na frekventované ulici – v kuloárech známé jako „Baker Street“, žili, byli pracovití mužíčci. Zvláštní práci oni měli, slova jako EANCOM, EDIFACT, ECR, INVRPT, DESADV, SQL, PATCH, atd. používali. V té době se mezi nimi i nějaký ten Prófa, Stydlín, Kejchal a možná i Rejpal našel. Všichni však měli jediný cíl, aby Ebusiness jedničkou v EDI v celé zemi byl. Jednoho dne však nastala změna! Dveře se otevřely a vstoupila ŽENA! Mužíčci se nestačili divit: „Kdo přerovnal naše hrníčky?“, „Kdo zapálil všechny ty aroma svíčky?“ Rozčarování panovalo na Pekařské. První společná káva v kuchyňce ale celou situaci zachránila a LCA se s mužíčky nakonec dobře sžila. Po dvou letech v CCV mohu říci, že přes prvotní rozpaky je CCV a kolektiv eBUS pro mne parta fajn lidí, se kterými je mi dobře, dokážou pracovat jako tým, podporují se, berou na sebe ohledy a hlavně mají hlavu i srdce na správném místě. Do práce se těším a dělám jí ráda. Jsem pyšná na to, že mohu na otázku: „Kde to vlastně pracuješ? CC co?“ Odpovědět: „CCV – jako cibule, cibule, vokurka.” NepRitahujeme k sobE obEti, ale spíše tvurce Jiří Škerle (SKR) *1998 | střelec V CCV jsem už 15 let a za tu dobu jsem zde zažil hodně pěkného, nemálo fantastického, občas něco méně pěkného a povedeného, vzestupy i pády. To pěkné výrazně převyšuje to nepěkné. To nepěkné dává vyniknout tomu pěknému a patří to taky k životu. Za tu dobu jsem poznal v CCV celou řadu lidí, mnozí z nich mne velmi ovlivnili a věřím, že nějakou stopu jsem v ostatních nechal i já. Poznal jsem, co znamená spolehnout se na ostatní i to, když více lidí je závislých na tom, jak určitou situaci zvládnu já. Každopádně v CCV mám kolem sebe lidi, od kterých bych si „určitě nechal složit padák" a mám dojem, že spolehnutí jednoho na druhého máme jaksi v cécéváckých genech. Líbí se mi, že na jednu stranu jsme si všichni nějakým způsobem podobní. To zejména vynikne, když si o naší „potrhlosti" a „posedlosti prací" začnou povídat naše manželky a partnerky. Na druhou stranu jsme každý jiný, někdo upovídaný, někdo slovy šetří, někdo tíhne ke sportu, někdo spíše do vinného sklípku. Za ty roky v CCV se ukazuje, že mezi námi dlouho nevydrží ten, kdo se bojí přijímat odpovědnost, ten, kdo vidí sám sebe jako „oběť" okolního světa. Zkrátka máme vzájemný magnetismus a přitahujeme lidi spíše s osobností „tvůrce" a s ochotou přijímat výzvy. Na práci v CCV se mi líbí, že nám dává možnost proměňovat nápady, které se líhnou v našich hlavách, v realitu a v to, že skutečně měníme svět. A v neposlední řadě se mi líbí, že všechny krize a problémové situace jsme zatím společně zvládli, takže naší vlastností je určitě i životaschopnost. No a úplně nakonec: práce v oblasti ICT je přece zajímavá a sexy a to nejlepší nás teprve čeká! strana 6 Copyright © 2014 CCV Informaãní systémy

The CCV Times 2014 | Page 6