o Když sním meloun se semínkem (vlastně jakékoliv semínko), tak mi vyroste
v břiše.
o Když spláchneme záchod ve chvíli, kdy na něm sedíme tak nás to vtáhne.
o Alkohol ani káva nám nikdy chutnat nebudou.
o Lidi z televize nás slyší.
o Nespíme, prostě nás někdo „přesunul v čase“ do rána.
o Když si dám mušli k uchu, uslyším moře.
o Semafor přepíná nějaký člověk, co sedí pod cestou.
o Pokud nebudu doma do tmy, odnesou si mě klekánice.
o Když si nepřinesu na vysvědčení složku, nedají mi ho.
o Když dělám ksichty (např. schválně šilhám nebo krčím nos), zůstane mi to.
o Nevěděli jsme, jak se rodí děti. Buď je přinesl čáp, nebo se dostali ven
z břicha záhadným způsobem z pupíku.
o Když vylížu sáček od popcornu, dostanu rakovinu.
Věcí, kterým jsme jako malí věřili je samozřejmě víc, ale to bychom tu byli
hodně dlouho. Jak jsem už psala, dětská fantazie občas vážně nezná hranic.
Dneska už si asi ťukáme na čelo, když to čteme, přesto je ale fajn trochu si na
dětství zavzpomínat a třeba se tomu i zasmát.
J. Tomečková, 2. A