DEN
napsala: pavlína lenghartová, 7.o
S LITERATUROU
PRVNÍ
REPUBLIKY
N
utno říct, že (nejen) na mě
nový vzhled učebny poměrně
zapůsobil – nově vymalováno,
nové nástěnky se stránkami
z Literární kroniky, na níž se podílel i náš
profesor Futtera, nové hodiny… No hned z
místnosti vyzařuje vznešenější atmosféra.
Ale zpět k programu. Po úvodním slovu ná-
sledovala vystoupení žáků – zpěv (písnič-
ka David a Goliáš), hra na klávesy a školní
dramatický kroužek, který měl na nacviče-
ní Kafkovy povídky Před zákonem mizerně
málo času jako vždycky, ale podle násled-
ných ohlasů se vystoupení líbilo.
První přednášku zahájil Petr Šámal, se kte-
rým jsem pro vás připravila krátký rozho-
vor, tématem prvorepublikové literární
cenzury, na níž bylo 45 minut prostě málo.
Ovšem ani přednášce Václava Petrboka
zaměřené na německy psanou literaturu
čas rovněž nestačil, ale to neznamená, že
jsme nedozvěděli něco nového, popř. ne-
prohloubili své znalosti a nepřenesli se do
vysokoškolské úrovně výkladu.
22 květen-červen
Dne 25.dubna se v nově vyzdobe-
né učebně 112 konala akce zorga-
nizována prof. Ladislavem Futte-
rou pro zapálené literární nadšen-
ce – Den s literaturou první repub-
liky – na kterou byli pozváni dva
pracovníci ÚČL (Ústav pro českou
literaturu) Petr Šámal a Václav Pe-
trbok.
Nicméně se jednalo
o skvělý den a o vel-
mi sympatické osob-
nosti s velmi sympa-
tickými úsměvy, já
osobně jsem a budu
za podobné před-
nášky jen ráda, je-
likož (nejenže je to
lepší než hodina ma-
tematiky apod.) tímto se nám servírují pří-
ležitosti obohacovat své myšlenky jako na
stříbrném podnose, včetně akademičtější
atmosféry a úrovně.
Po skončení přednášek jsem se s panem
Šámalem přesunula do hovorny, kde jsem
měla možnost ho malinko „potrápit“ svý-
mi otázkami, na které mi s ochotou odpo-
věděl.
Jak se máte?
Dnes se mám svátečně, protože jsem v
místnostech, kde jsem vystudoval, takže
když jsem koukal dolů do parku, byl jsem
až dojatý. (smích)
Jste tedy absolventem naší školy, jak se
vám tu líbí nyní?
Nevím proč, ale teď mi škola přišla vět-
ší (smích). Když jsem před chvílí přišel do
třídy, měl jsem intenzivní pocit, že to tam
všechno znám. Takže jsem měl dojem, že
se vracím domů.
Máte teď něco rozečteného?
Nedávno jsem dočetl první román od au-
torky Anny Cimy Probudím se na Šibuji. Je
to příběh studentky japonštiny, která Ö