studuje na Filozofické fakultě a potom je v
Japonsku. Je to hezký román, nedávno do-
stal i cenu v Magnesia za literární debut,
dobrá próza.
Máte oblíbeného spisovatele?
Jedním z autorů mého srdce je František
Halas. Když jsem sem chodil na gymnázi-
um, tak spolu s kamarádem Pavlem Kost-
rounem jsme hrozně rádi četli Františka
Gellnera.
Myslíte si, že zájem o literaturu klesá?
Je vystavena konkurenci jiných umění, ze-
jména filmu, který poutá hodně silnou po-
zornost. Nemyslím si, že je na ústupu, ale
konkurence těch vizuálních umění je dost
znát. Když se podíváte dneska do novin –
jak často se píše o literatuře? Hodně málo
ve srovnání s tím, jak se píše o filmech, re-
cenzí filmů tam najdete spoustu. Zájem o
film je v současnosti prostě větší.
Jak se díváte na současnou středoškol-
skou výuku literatury? Změnil byste pří-
stup?
Nemám detailní představu, jak se učí lite-
ratura. Já jsem na střední škole učil krát-
ce, těsně po fakultě, a měl jsem to štěstí,
že jsem učil hlavně literární semináře, takže
tam byl prostor pro práci s jednotlivým tex-
tem. Rozhodně nemá smysl zahlcovat stu-
denty obrovským množstvím dat a jmen,
která by měli memorovat. Myslím, že vhod-
né je pracovat s dobře vybranými díly a au-
tory, na kterých lze ukázat nějaké obecněj-
ší jevy. To podle mě má větší smysl.
Z jakého důvodu se zabýváte literární
cenzurou? Co vás na tom zajímá?
Víte, mě vždycky zajímalo i to, jak literatu-
ra funguje ve společnosti, jaké vyvolává re-
akce. A cenzura představuje docela zajíma-
vý příklad konkrétních reakcí na umělecká
díla. Sociologizující přístup literární vědy,
který vidí dílo v různých kontextech, se ne-
zabývá jen tím nejvyšším uměním. Když na-
příklad čtete prvorepublikové noviny, na-
jednou zjistíte, že to, co my dnes vnímáme
jako velké umění, tak ve své době tak vůbec
nemuselo být vnímáno, ale větší zájem teh-
dy byl o autory, kteří jsou dneska zapome-
nutí, nebo o populární literaturu. Sociální
život literatury mě vždycky zajímal.
dělat. Cenzura prostě vždycky působí v zá-
jmu určitého režimu, jehož hodnoty prosa-
zuje a ty protikladnější naopak potlačuje.
Sám jsem zvědavý, jak se bude vyvíjet cen-
zura internetu, protože to je prostředí, kte-
ré se reguluje hrozně špatně.
A na závěr – máte nějaké zajímavosti, o
které byste se se mnou podělil?
Když jsme psali s kolegy Literární kroniku
první republiky, kterou jsme tu dnes pre-
zentovali, tak pro mě byla objevem mno-
hostrannost a pestrost česko-slovenských
vztahů, rád bych jim někdy věnoval (ostat-
ně moje babička pocházela ze Slovenska).
Myslím, že jsme o hodně přišli tím, že už
v tomhle státě nejsme spolu se Slováky a
Němci, je to pro naši společnost ochuze-
ní.
PhDr. Petr Šámal,
Ph.D. (1972)
Absolventem našeho gymná-
zia
Zaměření: Poválečné myšlení o literatuře;
sociologie literatury; literární kultura pade-
sátých let.
Knihy: P. Šámal – T. Pavlíček – V. Brborík –
P. Janáček a kol.: Literární kronika první re-
publiky. Události – díla – souvislosti
M. Wögerbauer – P. Píša – P. Šámal – P. Ja-
náček a kol.: V obecném zájmu. Cenzura a
sociální regulace literatury v moderní české
kultuře, 1749–2014
Soustružníci lidských duší. Lidové knihov-
ny a jejich cenzura na počátku padesátých
let 20. století (s edicí seznamů zakázaných
knih)
Jak se bude cenzura vyvíjet do budouc-
na?
Myslím, že cenzura, to znamená kontrola
toho, jak se mluví, nějak patří k lidské spo-
lečnosti a v nějaké podobě vždycky byla a
bude. Bez ní nejde, protože každá společ-
nost má nějaké hodnoty, které chce chrá-
nit, a cenzura je jedním z prostředků, jak to
23