ˇ
26
Autorka článku:
Klára Jiroušková
Strečinkový (protahovací)
pohyb je jakýkoliv pohyb
při kterém je tělo nuceno
zvětšit stávající rozsah
v kloubu. Protahování
můžete provádět aktivně
nebo pasivně.
Aktivní protažení
nastává v případě, že
sami udržíme část těla
v protahované poloze.
Pasivní protažení
probíhá, pokud někdo
další pomáhá udržet
polohu po stanovenou dobu nebo také s
pomocí vnější opory
(rám dveří, protahovací
pomůcky).
Druhy strečinku
Statický strečink
je používán nejčastěji. Zaujmutím polohy
přivádíme protahovaný
sval do žádoucí polohy a
držíme polohu po stanovenou dobu. Zaujetí polohy
začíná uvolněným svalem
a je pomalé.
Strečink založený
na postfacilitačním
útlumu
(proprioreceptivně
nervosvalová facilitace PNF) je charakteristický tím, že se
sval nejprve kontrahuje (stáhne), poté se
uvolní a protáhne do
krajní polohy rozsahu
pohybu. Kombinace
svalové kontrakce a
protažení slouží k uvolnění svalů, které se
před tím podílely na
udržení svalového tonu
(napětí).
Balistický strečink
je způsob, u kterého
se k protažení využívá
hmitání bez přerušení
pohybu. Nedoporučuje
se u začátečníků.