76 PENÍZE V RUKOU STÁTU
ale zcela zřejmému pravidlu, že vláda nemůže centrální banku nechat zkrachovat! Pokud vláda občas umožnila pozastavit výplaty zlata soukromým firmám, tím spíše toto umožní centrální bance, představující její součást, kdykoli by se ocitla v problémech! Precedent byl ustanoven v historii centrálního bankovnictví na konci 18. století, kdy Anglie povolila Bank of England pozastavit výplatu zlata a nechala toto opatření v platnosti více než dvacet let.
Centrální banka byla tedy vyzbrojena téměř neomezenou důvěrou veřejnosti. V této době lidé nemohli vidět, že centrální bance je dovoleno falšovat peníze dle svého uvážení a navzdory tomu zůstat imunní vůči jakýmkoli závazkům, jestliže někdo zpochybnil její zdravý základ. Pohlíželi na centrální banku prostě jako na velkou národní banku, která vykonává veřejnou službu a je chráněna před bankrotem tím, že je v podstatě součástí vlády.
Centrální banka se dále rozhodla vybavit soukromé banky důvěrou veřejnosti. To byl ovšem složitější úkol. Centrální banka proto oznámila, že bude zasahovat vždy jako „ věřitel poslední instance“, tj. že bude připravena půjčit peníze jakékoli bance v potížích, a to obzvláště tehdy, bude-li po mnoha bankách najednou požadováno, aby dostály svým závazkům.
Vlády také dále podpořily banky tím, že začaly bránit vzniku „ runů na banku“, tj. případům, kdy mnoho klientů má podezření, že dochází k nějakým nepravostem, a žádají o vydání svého majetku. I tak někdy umožnily bankám, aby pozastavily výplaty, což byl případ povinných bankovních „ prázdnin“ v roce 1933. Byly schváleny zákony zakazující vyzývání k runům na banku a vlády zahájily – jako např. během deprese v roce 1929 ve Spojených státech – kampaň proti těm, kdo „ sobecky“ a „ nevlastenecky“ hromadili zlato. Spojené státy nakonec tento nepříjemný problém bankovních krachů „ vyřešily“ a v roce 1933 vytvořily Federální pojiš�ovnu vkladů( Federal Deposit Insurance Corporation). Tato agentura má pouze nepatrné množství „ krytí“ vzhledem k objemu bankovních depozit, které „ pojiš�uje“. Ve veřejnosti byl ale vytvořen dojem( který může být zcela podložený), že federální vláda bude připravena natisknout tolik nových peněz, aby vyplatila všechny pojištěné vklady. Vláda tím dokázala přenést ohromnou důvěru, kterou v ni veřejnost má, na celý bankovní systém a centrální banku.