Peníze v rukou státu 31.1.2016 | Page 55

PENÍZE VE SVOBODNÉ SPOLEČNOSTI 55
Banka tedy nepodstupuje obyčejné podnikatelské riziko. Nesnaží se, tak jako ostatní podnikatelé, aby časová struktura jejích aktiv odpovídala časové struktuře jejích závazků, tj. nezajiš�uje si, aby měla dost peněz ve správný okamžik, kdy je třeba platit účty. Většina jejích závazků je totiž běžných( tj. ihned splatných), ale její aktiva taková nejsou.
Banky tvoří nové peníze z ničeho a nemusí, tak jako všichni ostatní, získávat peníze výrobou a prodejem svých služeb. Stručně řečeno, banky jsou v každém okamžiku již zbankrotované. Jejich bankrot se ale projeví až tehdy, když je zákazníci začnou podezírat a zahájí „ run na banku“. V žádném jiném podnikání nic takového jako „ run“ nevidíme. Žádný jiný podnik nemůže být vržen do bankrotu přes noc jen kvůli tomu, že se jeho zákazníci rozhodnou získat zpět svůj majetek. V žádném jiném podnikání nedochází k vytváření nových, fiktivních peněz, které mizejí v okamžiku, kdy jejich držitel chce využít práva, které ztělesňují.
Zhoubnými ekonomickými důsledky existence peněz vzniklých z provozování bankovnictví s částečnými rezervami se budeme zabývat v následující kapitole. Na tomto místě pouze shrneme, že z morálního hlediska by na skutečně svobodném trhu neměl tento způsob bankovnictví větší právo existovat než jakákoli jiná forma implicitní krádeže. Je pravdou, že bankovky či depozita skutečně neříkají přímo, že sklad se zaručuje udržovat vždy úplné krytí zlatem. Banka ovšem slibuje zlato vydat na požádání, a tak se podvodu dopouští již tehdy, když vydá jakákoli falešná potvrzení, protože je pro ni od tohoto okamžiku nemožné svůj slib dodržet a směnit veškeré své bankovky a depozita za zlato. 16 Jakmile dojde k vydání pseudopotvrzení, okamžitě je tedy páchán podvod. Která z vydaných potvrzení jsou podvodná lze zjistit pouze poté, až dojde k runu na banku( jelikož potvrzení jsou na pohled nerozlišitelná) a zákazníci, kteří přijdou pozdě a požadují výplatu, jsou ponecháni na holičkách. 17
16 Viz Walker, Amasa: The Science of Wealth, 3. vydání, Little, Brown, and
Co., 1867, str. 139 – 41 a str. 126 – 232, kde lze nalézt skvělou diskusi o problémech bankovnictví s částečnými rezervami.
17 Je možné, že by libertariánský systém považoval „ obecná depozita“( která