56 PENÍZE V RUKOU STÁTU
Má-li být ve svobodné společnosti zapovězen podvod, pak stejný osud bude čekat i bankovnictví založené na částečných rezervách. 18 Předpokládejme ale, že podvody a bankovnictví založené na částečných rezervách jsou povoleny a po bankách se pouze vyžaduje, aby dostály svému závazku na požádání zlato vyplácet. Kdykoli by banky tomuto slibu nedostály, znamenalo by to okamžitý bankrot. Tento systém je některými autory nazýván „ svobodným bankovnictvím“. Docházelo by v tomto případě ve velkém k vydávání podvodných peněžních substitutů a umělému tištění nových peněz? Mnozí lidé se domnívají, že by tomu tak bylo, a věří, že „ divoké bankovnictví“ by zvyšováním nabídky peněz vyvolalo astronomickou inflaci. „ Svobodné bankovnictví“ by ale naopak vedlo k daleko „ tvrdšímu“ měnovému systému, než který máme dnes.
Banky by byly omezovány stejnými třemi mezemi, o kterých jsme hovořili výše v textu, a tato omezení by fungovala velmi přísně. Expanze každé z bank by byla především omezena ztrátou zlata ve prospěch jiné banky. Banka totiž může zvyšovat peněžní nabídku v rámci své vlastní klientely. Předpokládejme např., že banka A, u níž je uloženo 10 000 uncí zlata, vydá falešná potvrzení o uložení zlata ve výši 2 000 uncí a půjčí je různým podnikům či je investuje do cenných papírů. Vypůjčovatel nebo předchozí majitel cenných papírů utratí nové peníze za různá zboží a služby. V konečném důsledku se peníze nakonec dostanou k majiteli, který je klientem jiné banky – banky B.
dovolují, aby depozitáře vrátily vkladateli jakékoli homogenní zboží) za „ specifická depozita“, která podobně jako náložní list, zástavní list, skladištní list atp. vytvářejí vlastnictví k jistým konkrétním specifickým věcem. V případě obecných depozit má totiž depozitář tendenci považovat zboží za vlastní majetek, a nikoli za majetek svých zákazníků. Přesně toto se snaží dělat banky. Viz Jevons, op. cit., str. 207 – 12.
18 Podvod představuje implicitní krádež, nebo� znamená, že nedošlo k naplnění smlouvy poté, co došlo k převzetí protihodnoty. Stručně řečeno, prodá-li člověk A člověku B krabici s nápisem „ ovesné vločky“ a po otevření se ukáže, že jde o slámu, představuje podvod spáchaný člověkem A ve skutečnosti krádež majetku člověka B. Podobně vydávání potvrzení o uskladnění neexistujícího zboží, která jsou nerozeznatelná od pravých potvrzení, je podvodem na těch, kteří drží v rukou nároky na neexistující majetek.