54 PENÍZE V RUKOU STÁTU
nominální hodnotě potvrzení. Pseudopotvrzení se pak vyskytují na( v jejich pravost důvěřujícím) trhu společně s pravými potvrzeními, čímž zvyšují skutečnou nabídku peněz v zemi. Jestliže banky z našeho příkladu vydají dva miliony uncí falešných potvrzení, za nimiž není žádné zlato, zvýší se nabídka peněz země z deseti na dvanáct milionů uncí zlata – přinejmenším do doby, než je tento trik objeven a opraven. Nyní zde máme kromě čtyř milionů uncí zlata, které drží obyvatelstvo, dalších osm milionů uncí peněžních substitutů, ze kterých je pouze šest milionů kryto zlatem.
Vydávání pseudopotvrzení je stejně jako falšování mincí příkladem inflace, kterou se budeme zabývat dále v textu. Inflaci definujeme jako jakýkoli nárůst nabídky peněz v ekonomice, který nepředstavuje nárůst zásoby měnového kovu. Banky fungující na částečném krytí jsou proto ze své podstaty instituce produkující inflaci.
Zastánci těchto bank na tuto výtku reagují tím, že banky prostě fungují jako ostatní podobné podniky – riskují. Je pravda, že kdyby všichni vkladatelé předložili své nároky, banky by zbankrotovaly, nebo� množství vydaných nároků převyšuje množství zlata ve sklepeních bank. Banky ale prý pouze přijímají riziko tím, že( obvykle oprávněně) očekávají, že ne všichni klienti o vydání zlata zažádají. Mezi bankami fungujícími s „ částečnými rezervami“ a ostatními podnikatelskými aktivitami existuje ale jeden zásadní rozdíl: ostatní podnikatelé používají při podnikání svůj majetek nebo vypůjčený cizí kapitál a s ním podstupují riziko. Když si půjčují, slibují jej splatit v nějakém budoucím okamžiku a snaží se o to, aby měli patřičný obnos peněz k dispozici k tomuto datu, aby mohli splnit své závazky. Banka si ale od svých vkladatelů nepůjčuje. Nezavazuje se proplatit vydaná potvrzení k nějakému datu v budoucnosti. Zavazuje se naproti tomu proplatit vydaná potvrzení ve zlatě v jakýkoli okamžik na požádání. Stručně řečeno bankovka nebo depozitum nepředstavuje žádný dlužní úpis či dluh. Je to potvrzení o uskladnění majetku jiného člověka. Kromě toho, když si podnikatel půjčuje peníze nebo poskytuje úvěr, nezvyšuje tím nabídku peněz. Prostředky, které jsou půjčovány, jsou prostředky ušetřenými, tj. část existující nabídky peněz, která je převedena od člověka, jenž spoří, k člověku, který si půjčuje. Vydávání bankovek naproti tomu nabídku peněz uměle zvyšuje, nebo� se na trh dostávají tato pseudopotvrzení.