PENÍZE VE SVOBODNÉ SPOLEČNOSTI 53
Zde ale samozřejmě nevzniká žádný jiný problém, se kterým by se nesetkávaly ostatní sklady. Je běžné, že téměř všechny sklady uchovávají ve skladu zboží vlastníků, již je tam uložili( při 100 % rezervách). Kdyby to nedělaly, bylo by to považováno za podvod či krádež. Zisky, které inkasují, získávají z poplatků za služby poskytované zákazníkům. Banky si mohou za své služby tedy účtovat poplatky stejným způsobem. Jestliže někdo namítá, že by zákazníci nebyli ochotni za nabízené služby platit vysoké poplatky, znamená to, že po bankovních službách by nebyla velká poptávka a rozsah jejich služeb by klesl na úroveň, kterou zákazníci považují za užitečnou.
Te� se dostáváme patrně k nejožehavějšímu problému, jenž stojí před měnovými ekonomy: ohodnocení „ bankovnictví s částečnými rezervami“. Musíme si položit následující otázku: Mohlo by bankovnictví s částečnými rezervami fungovat na svobodném trhu, nebo by bylo prohlášeno za podvod? Je všeobecně známou skutečností, že banky jen zřídka zůstaly po dlouhou dobu u „ 100 % krytí“. Jelikož peníze mohou zůstávat ve skladech po dlouhou dobu, banky jsou sváděny k pokušení použít část peněz pro své vlastní účely. Toto pokušení existuje kvůli tomu, že lidem obyčejně nezáleží na tom, zda mince, které získají zpět ze skladu jsou totožné s mincemi, jež do něj vložili. Banku tedy láká použít peníze jiných lidí ke svému vlastnímu obohacení.
Jestliže banky přímo rozpůjčují zlato, které mají skladovat, potvrzení, jež vydaly, tím zčásti ztrácejí na své platnosti. Existují te� totiž potvrzení, za nimiž žádné zlato není. Stručně řečeno, banky jsou fakticky nesolventní, nebo� nemohou dostát všem svým závazkům, kdyby k tomu byly vyzvány. Nemohou předat svým zákazníkům jejich majetek, kdyby si to zákazníci případně přáli.
Banky se ale většinou nezmocní zlata přímo a neprodají jej, ale natisknou nekryté „ pseudopotvrzení“ o uskladnění, tj. natisknou potvrzení o uložení zlata, které nemají a ani mít ve svých sklepeních nemohou. Tato potvrzení jsou poté se ziskem poskytnuta jako půjčky. Ekonomický dopad je v obou situacích totožný. Je natištěno více potvrzení o uložení zlata, než kolik zlata existuje ve sklepeních. Banka prostě vydala potvrzení o uložení zlata, které neexistuje, ale toto potvrzení se tváří, že zastupuje zlato, které odpovídá