PENÍZE VE SVOBODNÉ SPOLEČNOSTI 27
II.
Peníze ve svobodné společnosti
1. Význam směny
Jak vůbec peníze vznikly? Je jasné, že Robinson Crusoe žádné peníze nepotřeboval. Zlatých mincí by se asi nenajedl. Ani když si Robinson s Pátkem vyměňoval třeba rybu za dřevo, nemusel se obtěžovat pomyšlením na peníze. Když se však společnost rozroste a tvoří ji více než jen pár rodin, vytvářejí se již podmínky pro vznik peněz.
Chceme-li vysvětlit, jakou úlohu peníze hrají, musíme se vrátit ještě trochu zpět a ptát se: proč si lidé vůbec směňují? Směna je základem našeho ekonomického života. Bez existence směny by neexistovala ani skutečná ekonomika a také prakticky žádná společnost. K dobrovolné směně zjevně dochází proto, že obě strany očekávají ze směny zisk. Směna představuje dohodu mezi A a B o výměně zboží a služeb jednoho člověka za zboží a služby člověka druhého. Je zřejmé, že oba získávají, nebo� pro každého z nich je hodnota toho, co získává, větší než hodnota toho, čeho se vzdává. Když Robinson Crusoe vyměňuje, řekněme, ryby za stavební dřevo, má pro něho dřevo, které „ kupuje“, větší hodnotu než ryby, které „ prodává“, zatímco Pátek si na rozdíl od něj cení ryb více než dřeva. Mnozí lidé – Aristotelem počínaje a Marxem konče – se domnívali, že směna představuje jakýsi druh rovnosti hodnoty, tj. mysleli si, že je-li sud ryb směňován za deset klád dřeva, stojí na pozadí této směny nějaká rovnost. Ve skutečnosti ale ke směně došlo právě proto, že každá ze stran těmto dvěma produktům přisuzuje odlišnou hodnotu. Proč by měla směna mezi lidmi dosáhnout takového rozšíření? Základním důvodem je velká různost, kterou nalézáme v přírodě: různost lidí a různost umístění přírodních zdrojů. Každý člověk je vybaven různými dovednostmi a inteligencí a každý kus země má