PENÍZE VE SVOBODNÉ SPOLEČNOSTI 27
II .
Peníze ve svobodné společnosti
1 . Význam směny
Jak vůbec peníze vznikly ? Je jasné , že Robinson Crusoe žádné peníze nepotřeboval . Zlatých mincí by se asi nenajedl . Ani když si Robinson s Pátkem vyměňoval třeba rybu za dřevo , nemusel se obtěžovat pomyšlením na peníze . Když se však společnost rozroste a tvoří ji více než jen pár rodin , vytvářejí se již podmínky pro vznik peněz .
Chceme-li vysvětlit , jakou úlohu peníze hrají , musíme se vrátit ještě trochu zpět a ptát se : proč si lidé vůbec směňují ? Směna je základem našeho ekonomického života . Bez existence směny by neexistovala ani skutečná ekonomika a také prakticky žádná společnost . K dobrovolné směně zjevně dochází proto , že obě strany očekávají ze směny zisk . Směna představuje dohodu mezi A a B o výměně zboží a služeb jednoho člověka za zboží a služby člověka druhého . Je zřejmé , že oba získávají , nebo� pro každého z nich je hodnota toho , co získává , větší než hodnota toho , čeho se vzdává . Když Robinson Crusoe vyměňuje , řekněme , ryby za stavební dřevo , má pro něho dřevo , které „ kupuje “, větší hodnotu než ryby , které „ prodává “, zatímco Pátek si na rozdíl od něj cení ryb více než dřeva . Mnozí lidé – Aristotelem počínaje a Marxem konče – se domnívali , že směna představuje jakýsi druh rovnosti hodnoty , tj . mysleli si , že je-li sud ryb směňován za deset klád dřeva , stojí na pozadí této směny nějaká rovnost . Ve skutečnosti ale ke směně došlo právě proto , že každá ze stran těmto dvěma produktům přisuzuje odlišnou hodnotu . Proč by měla směna mezi lidmi dosáhnout takového rozšíření ? Základním důvodem je velká různost , kterou nalézáme v přírodě : různost lidí a různost umístění přírodních zdrojů . Každý člověk je vybaven různými dovednostmi a inteligencí a každý kus země má