28 PENÍZE V RUKOU STÁTU
své osobité znaky , své vlastní charakteristické zdroje . V důsledku externě dané přírodní rozmanitosti dochází k tomu , že si lidé směňují ; pšenici z Kansasu za ocel z Minnesoty , lékařské služby jednoho člověka za hru na housle , již ovládá druhý . Specializace umožňuje každému člověku rozvíjet své nejlepší dovednosti a každé oblasti využívat její vlastní specifické zdroje . Kdyby si lidé nemohli směňovat a každý byl nucen k úplné soběstačnosti , je jasné , že většina by zemřela hlady a zbytek by se jen stěží držel naživu . Směna představuje životodárnou mízu nejen naší ekonomiky , ale samotné civilizace .
2 . Výměnný obchod
Přímá směna užitečného zboží a služeb by ale jen stěží stačila k tomu , aby se ekonomika dostala výše než na velmi primitivní úroveň . Takováto přímá směna – čili výměnný obchod – není o moc lepší než stav čisté soběstačnosti . Proč je tomu tak ? Především kvůli tomu , že není možné rozvinout výrobu . Jestliže si Petr najme dělníky , aby mu postavili dům , čím jim může zaplatit ? Částmi svého domu nebo stavebním materiálem , který jim k ničemu nebude ? Narážíme zde na dva zásadní problémy . Těmi jsou „ nedělitelnost “ a „ neexistence shody potřeb “. Má-li Pavel pluh , který by chtěl vyměnit za několik různých věcí , řekněme za vejce , chléb a šaty , jak to může udělat ? Jak by mohl rozdělit pluh na několik částí a dát kus zemědělci a kus krejčímu ? A i když máme zboží dělitelné , je v podstatě nemožné , aby se dva lidé , kteří si chtějí dané věci směnit , našli ve stejný okamžik . Když má A zásobu vajec na prodej a B má pár bot , jak by se mohli setkat , kdyby A chtěl oblek ? A co teprve , když si představíme učitele ekonomie , který by musel najít producenta vajec , který si chce zrovna nakoupit pár lekcí z ekonomie a je ochoten platit vejci ! Je prostě zcela zjevné , že v podmínkách přímé směny není možná existence žádného druhu civilizované ekonomiky .