DOSLOV: KRÁSNÝ NOVÝ SVĚT PAPÍROVÝCH PENĚZ 119
V průběhu 80. let bylo stále jasnější, že zadlužování státu narazí na své meze a bude nutné nalézt jiné zdroje financování. Principiálně přicházely v úvahu pouze dvě již dříve zmíněné alternativy. Bylo možné zvýšit daně a odvody, ale jak bylo řečeno, málokterý politik by takové zvýšení v potřebné míře provedl. Zůstala proto pouze možnost financování pomocí tištění bankovek, ovšem toto řešení nebylo za stabilních směnných kurzů možné, dokud by se nepřipojila i německá Bundesbanka. Proto muselo nutně opakovaně docházet ke krizím EMS, k „ rozšiřování pásem“ a ke změnám domněle pevných směnných kurzů.
Z výše uvedeného plyne nesporný závěr, že krize nebyly politováníhodnými nehodami, ale předzvěstmi zániku celého EMS. Země s notoricky slabou měnou jako Itálie byly pouze první na řadě. Mnohé státy, jejichž dluhy dosáhly obdobných dimenzí, čekal stejný osud. Je to zřejmé již ze skutečnosti, že pouze dva státy při vstupu do evropské měnové unie( Lucembursko a Německo) nepřekročily, respektive výrazně nepřekročily maximální zadlužení stanovené Maastrichtskou smlouvou. Ostatní země měly očividné obtíže i s tím, aby jejich zadlužení dva roky před vznikem měnové unie nestoupalo tak rychle. Zpravidla však zůstávají daleko za( úředně) stanovenou mírou zadlužení na úrovni 60 % hrubého domácího produktu. Bylo tedy zcela jednoznačně otázkou času, kdy budou ostatní měny následovat liru a Evropa se vrátí k inflačnímu systému „ volných kurzů“ 70. let.
Jinými slovy, stabilita EMS byla pouhým zdáním. Iluze relativní stability byla vytvořena zadlužením zúčastněných států, a toto stále rostoucí zadlužení způsobilo, že návrat k inflační politice 70. let byl stále nevyhnutelnější. EMS byl časovanou bombou, která začátkem 90. let tikala stále hlasitěji.
70. léta se ale neopakovala. Bylo hůř. Nelze-li od národní měnové autority nic pozitivního očekávat, tím spíše nelze nic očekávat od autority mezinárodní, protože ta může způsobit nesrovnatelně větší škody. Nově vytvořená Evropská centrální banka( ECB) a její produkt, euro, neřeší ve skutečnosti žádný z měnových problémů, které se znovu a znovu objevují od doby, kdy peníze přestaly mít podobu drahých kovů. Problémy spíše odsouvá, a tím je zhoršuje.
ECB a euro vznikly pod vlivem jak tržních, tak i politických sil.