116 PENÍZE V RUKOU STÁTU
4. Role Bundesbanky v EMS
Bundesbanka se stávala cílem rozhořčených útoků po každém novém stanovení „ pevných“ směnných kurzů v rámci EMS. Údajně nespolupracovala, podvazovala hospodářství v zahraničí, utiskovala ostatní centrální banky atd. Jak je ale možné, že ve spleti čistě dobrovolných vzájemných vztahů, jakou trh bezesporu je, může jedna strana ostatní vyřadit ze hry nebo je jinak utlačovat? Nesčetní ekonomové si touto otázkou lámali hlavu. Jak bylo možné vysvětlit „ nadvládu“ Bundesbanky v Evropě?
Odpově� zní, že moc Bundesbanky spočívala pouze na slabosti ostatních centrálních bank, kterou si ovšem tyto samy zavinily. Skutečným problémem „ slabých“ měn nebyla západoněmecká marka nebo Bundesbanka, nýbrž nenasytná lačnost politiků a zájmových skupin v zemích se slabými měnami. Služby těmto skupinám pomocí tisku bankovek vedly opakovaně k propadu hodnoty dotyčné měny. Aby se tento propad hodnoty neodrazil v poklesu kurzu, měla prý Bundesbanka sama také produkovat peníze, aby mohla inflací zatížené měny skupovat!
Údajná vina Bundesbanky spočívala tedy v tom, že nezvětšovala množství západoněmeckých marek( a tím marky neznehodnocovala) tak silně, jak to činily Banque de France v případě franku nebo Banca d’ Italia v případě liry. Němci jí za to budou navěky děkovat, ale němečtí a zahraniční politikové a zájmové skupiny jí to nemohly odpustit. Není třeba pochybovat o podstatě centrálních bank. Všechny centrální banky slouží jen a pouze k okrádání obyvatelstva ve prospěch politicky organizovaných kartelů. Bundesbanka není žádnou výjimkou. Ze všech centrálních bank ovšem uškodila neorganizovaným masám obyvatelstva nejméně. Tuto službu pak neprokázala pouze Němcům, ale všem obyvatelům Evropy. Zdrženlivostí Bundesbanky byly nuceny ke stejné zdrženlivosti i ostatní centrální banky, které usilovaly o stabilizaci směnných kurzů. Západoněmecká marka se tak nestala jen stabilní kotvou EMS, ale i oporou evropské občanské společnosti v boji proti evropským státům.