vynechává se specifická úroveň muzikoterapie jako takové. Podpora zkušenějšího kolegy, nuzikoterapeuta, by neměla redukovat ucelenou analýzu a interpretaci i volbu intervence vyloučením analýzy a interpretace zvukovo – hudební úrovně.
Tento text je koncipován jako podnět k akademické diskuz
Odmítání akademické diskuze se zdůvodněním, že je pouze na volbě jedinců nebo spolků, je lichý. Akademická diskuze je stavovskou povinností a výsadou a vede k tříbení kvality oboru. Je podporou vztahu ke skutečnosti a je i zárukou kvality muzikoterapie vůči klientovi/pacientovi. Neblahá je absence pravidel v kooperaci mezi ministerstvy a odbornými dalšími institucemi, včetně odborných spolků. Absence pravidel mezi odbornými spolky a státem znamená absenci regulativních mechanismů ve společnosti. Politika tvorby pravidel ze strany státu, není v době projednávání uzákonění muzikoterapie jako oboru, v r. 2016/17, dostatečně sledována a stát se proto vyviňuje i z pozice „rozhodčího, který je schopen vymáhat dodržení pravidel“. Připomeňme, že uzákonění muzikoterapie probíhá cca od r. 2011. Probíhající soudní proces mezi dvěma subjekty vztahujícími se k muzikoterapii pouze podtrhuje neefektivnost takovéhoto uspořádání ve společnosti, nevhodná absence politiky tvorby pravidel státem, protože soudní pře jsou dlouhodobě se protahující, nepředvidatelné a neefektivní. Z hlediska otevřeného systému – jsme-li v situaci nefunkčnosti „pravidel“ - jsme v situaci, kdy vztahová síť neprostupuje otevřený systém – a stojíme tak před možností další degradace komplexity systému nebo oživení restrukturalizací k funkčnosti.
52 II III II
FOTO HK