jeho osobnostní vývoj . Aspekty „ kým chci být “, „ kdo jsem “ a „ jak mne vidí druzí “ jsou tříštěny . Zvláště vize - „ kým chci být “ je velice obtížně realisticky viděná a dosažitelná .
Z hlediska systémové muzikoterapie se jedná o tříštění součinnosti mezi subsystémy celku – otevřeného systému – člověk ( tříštění mezi pomyslnými subsystémy bio – psycho – socio - spirituálním ). Tuto roztříštěnou součinnost nacházíme především mezi tím „ jak mne poslouchá tělo “ ( biosubsystémem ) a „ tím , co nyní chci “ ( psychosubsystémem ), mezi autonomními funkcemi organismu a vědomými funkcemi psyché .
Určité narušení součinnosti mezi biosubsystémem a psychosubsystémem , mezi autonomními funkcemi organismu a vědomými , posilujeme , z hlediska systémové muzikoterapie , v dílčích a osobnostních aspektech .
A . dílčí aspekty : 1 . bezprostřední zpětná vizuálně-zvuková vazba ve vnímání kvality výslovnosti pomocí programů PC 2 . zjištění u dítěte jednak jím sluchově vnímaných a dále ve sluchovém vnímání absentovaných frekvenčních pásem ( v tomto textu jsou míněny frekvence akustického vlnění ) 3 . rozšíření rozsahu sluchově vnímaných frekvenčních pásem a diferenciace sluchových vjemů 4 . zvyšování složitosti synaptických spojení v neuronální síti mozku , podpora prostorové představivosti a navazujících kognitivních funkcí , využití plasticity mozku , podpora motoriky a lokomoce 5 . odplavení únavy a aktivace soustředění
B . podpora osobnostních kvalit dítěte , aspekty osobnostně celostní : 6 . podpora sebevědomí dítěte a jeho zkušenosti interagovat a komunikovat hudebně , vyjadřovat tak a sdílet svoje vnitřní prožitky 7 . ve spoluhře s muzikoterapeutem rozvíjet zážitky štěstí a radosti , porozumění významům s podporou vzájemné komunikace skrze muzikoterapeutické prostředky
Bezprostřední zpětná vazba
Pokud zapojíme do práce s řečí PC programy , např . Audacity , kde dítě sleduje zvuk vysloveného jako vizuální záznam na obrazovce , může dítě velice rychle , ve zpětné vazbě , vnímat podobu své výslovnosti i ve vizuálním zobrazení a svoji výslovnost porovnávat s ideálem – s výslovností logopeda .
Frekvenční pásma ( akustického vlnění )
Nadto takovéto programy mohou dítěti i logopedovi umožnit až detailně rozpoznat obsazená , ale i absentující zvuková pásma , která se v řeči dítěte vyskytují / nevyskytují , a na obrazovce se „ okamžitě “ zobrazují .
Kvalita slyšení a diferenciace vnímání frekvenčních pásem
Zvukové pásmo , které dítě neobsazuje , není zastoupeno v řeči , bývá pásmem , které dítě i hůře sluchově vnímá . Pomocí záznamu v PC programu lze určit jejich frekvenční rozsah a v navazujícím kroku se může toto zvukové pásmo dítě „ učit “ vnímat - „ slyšet “. Lze dítěti nabídnout rozlišení zvukových vjemů – především stále méně rozdílných tónových frekvencí a amplitudy . Lze cíleně užít ale i například ladiček různých frekvencí ( a tedy není třeba vždy užít jen PC programy ) k rozlišení výšek tónů , jejich síly znění a jejich témbru – tedy vyšších harmonických tónů . Právě témbr , vyšší harmonické tóny , charakteristicky aktivují činnost centrální nervové soustavy ( viz níže ).
Podpora tvorby synaptických spojení v neuronálních sítích , plasticita mozku a přesah k utváření osobnosti dítěte
Frekvence je v hudbě reprezentována nejen výškou tónů , ale i tempem a rytmem , takže i užití různého tempa a rytmu znamená de facto podporu smyslu pro frekvenci zvuků a tónů v čase . Právě