Systémová muzikoterapie v praxi s dětmi s poruchami řeči Systemic musical therapy when working with children with speech disorders
Mgr . et Mgr . Jitka Pejřimovská , PhD
Abstrakt :
Text si klade za cíl inspirovat logopedy – muzikoterapeuty k užití strategií systémové muzikoterapie , k využití PC programů k bezprostřední vizuální a zvukové zpětné vazby o kvalitě výslovnosti a k využití hudebních elementárních improvizací dětí , které napomáhají porozumění a expresi řeči a budují osobnost dítěte . Jedná se o časově nenáročné , krátké zvukovo – hudební improvizace , které naplňují aspekty směřující k fyziologii a percepci kvality řeči , včetně centrálního zpracovávání významů a ke zkvalitnění komunikace a rozměru vývoje osobnosti dítěte s logopedickou vadou .
Abstract :
The text aims to inspire speech therapists and musical therapists to use the strategies of systemic musical therapy , to use PC programms for immediate visual and audible feedback showing the quality of pronunciation , to use elementary musical improvisations with children , as these help in speech understanding and expression and help build the child ' s personality . These are time-efficient , short sound-music improvisations that fulfill the aspects oriented towards physiology and the perception of speech quality , including central processing of meanings , to improve communication and aid in developing the personality of children with speech disorders .
Klíčová slova : logopedie , systémová muzikoterapie , bezprostřední zpětná vazba , frekvenční pásma , osobnost Key words : speech therapy , systemic musical therapy , immediate feedback , frequency bands , personality
Úvod
Texty , uveřejněné již v časopise Muzikoterapie , o muzikoterapii a logopedii Jany Prokešové a Veroniky Legnerové doplňuji krátkou úvahou , zda a jak je možné dětem během sezení u logopeda napomoci krátkou intervencí z postupů systémové muzikoterapie . Muzikoterapeutická intervence je v těchto případech vřazena do průběhu sezení logopeda jako pomocná - přidružená aktivita , časově nenáročná s cílem podpořit logopedickou práci v sezení .
Logoped , který je současně i muzikoterapeutem , by měl vnášet muzikoterapeutické aktivity sice kratšího trvání , ale cíleně , ne nahodile , s vědomím , čeho aktivitou chce dosáhnout u určitého dítěte , s tím , že poté hodnotí , zda předpokládaného cíle dosahuje .
Základní cíle muzikoterapeutické intervence v logopedickém sezení
U logopedických potíží se jedná o funkční či až organickou potíž dítěte , která postihuje součinnost více funkcí : vnímání , pozornosti , výbavností paměti , posloupnosti parciálních vědomých i autonomních aktů v čase , serialitu , kognitivní uvědomění si nároků na vnímání , chápání a expresi řeči , dále v součinnosti jemné a hrubé motoriky . Shodně významné je i sociální ukotvení dítěte v rodině i v dětském kolektivu . Dítě pracně „ opravuje “ ve svém vnímání , chápání řeči a mluvení to , co jiné děti „ umí “ zcela spontánně . Jde zde o snažení , výkon , ale i o riziko s dopady selhávání sebe samého při ztížené komunikaci s druhými lidmi . Dítě s poruchou řeči se nalézá ve výkonových situacích s riziky vlastního selhání . Jeho prožitky všedního dne mu přinášejí strasti , stres , únavu a prožitky jeho štěstí v životě jsou v kolizi , obtížněji dosažitelné , než u ostatních dětí . Je ohrožen