somatizuje svá psychická zranění , resp . vlivem disociace , narušené součinnosti mezi subsystémy , vznikají i somatické potíže , převážně na bázi snížené imunity .
Zde je nutné si uvědomit , že dítě vnímá svou rodinu jako své prostředí – vnímá se jako součást funkčního otevřeného systému – rodiny . Pokud nastane partnerská kolize , mezi rodiči , dítě může onemocnět , aby tak rodiče opětovně stmelilo . A to proto , že je součástí celistvosti systému – rodiny a reaguje na vychýlení subsystému dospělých . Proto se níže v textu věnujeme způsobu , jak monitorovat a žádoucím způsobem podporovat osobnostní růst dítěte pomocí zde tzv . „ zhudebněné pohádky “ ( jednoho z postupů systémové muzikoterapie ).
3 . b Sebevědomí dítěte a hudba
Hudba je ve svém sdělení fenoménem probíhajícím v čase , sekunda po sekundě . Vykresluje proto detailněji a lépe dramatický oblouk dětských krizí v jejich hudebních kreacích - riziko malefika i transformaci v bonum , než jen shrnující vyjádření slovem . Hudební kreace a hudba hlubinně prostupuje a provazuje jak uvědomované obsahy a významy ve vědomí , tak neuvědomované až biologické . Provazuje bio-subsystém a spirito-subsystém . Více se noří do pásma pod hladinu vědomí než slovo . Proto děti prožívají hudbu emočně sytě . Jsou hudebními kreacemi nadšené , emočně nasycené a sebevědomé , hrdé na své „ dělání “.
Svět dnes , duch doby nám představuje falešnou vizi , že zlo je silnější než dobro , proto je třeba děti nechávat zažívat vize jiné , vize světa , kde dobro překonává zlo . A právě organizace hudby tyto vize nese , rozvíjí a podporuje .
3 . c Děti a zhudebněné pohádky Pokud si uvědomíme základní organizaci hudby :
a . z hlediska hudebních funkcí – se jedná především o harmonický plán , kdy v závěru hudební skladby , celku , se rozvádějí funkce dominantní do tonální finality . Tím vzniká prožitek uspokojení , emočního naplnění , katarze až fascinace , zářivosti a jiskřivosti či hlubokého pokoje . Hovoříme o fázi oscilace , centrace a hudební inspirace , které se účastní na tomto výsledku z hlediska hudební organizace .
b . pokud sledujeme tématickou transformaci – pak téma malefica je transformováno v téma bona , přes moment hudební inspirace . Znamená to , že se zde reprezentuje „ dobro “, „ zlo “ a z nad úrovně kladně působící zásah inspirace .
Podoby vhodných pohádek pro dítě předškolního a raně školního věku .
Základní postavy pohádky
Z podoby hudební organizace vysvítá , že pohádka vhodná pro dítě a jeho muzicírování , hudební kreace , je pohádka s kladným hrdinou , nebezpečným zlem , i personifikovaným a vlivem z nadpřirozené úrovně , které zasahuje ve prospěch dobra a řádu Života , velice často v podobě osoby – moudrý stařeček , dobré sudičky , náhodně se objevující stařenky či nadpřirozenými vlastnostmi a moudrostí obdařená zvířata .
Hudební kreace vyjadřují-li pak určité scény z pohádky – ať již nebezpečí či zdárné rozuzlení příběhu , vyjadřují současně daleko více , vlastní projekci dítěte . A to – ve zcela osobitém , autentickém a spontánním sebevyjádření toho kterého dítěte o sobě samém – o tom , jak ono prožívá své vnitřní tísně , nebezpečí a ohrožení selháním . Tím , že se tato témata malefica proměňují v témata bona , dítě získává hudební zkušenost převahy dobra nad zlem , a to , v případě hudby , je u dítěte emočně přímo zapisováno jako zkušenost . Dítě neumí totiž věrně verbalizovat to , co prožívá ani vnímat a reagovat zcela věrně na verbální otázky dospělých , ale umí svůj vnitřní život