2 . Součinnost subsystémů v otevřeném systému „ jedinec - senior “
2 . a Disociace mentálního toku verbálních a neverbálních významů Pozorovala jsem při práci se seniory na lůžku , že jejich vyjádření neverbální o svém aktuálním stavu , o sobě samých , pomocí barev a hudebních motivů , bylo daleko živější , včetně témat ohrožení , než pak jejich verbální osvětlení své situace . Domnívám se , že se jedná o jemnou disociaci dvou významových toků ve vědomí vyjádřených verbálně a vyjádřených neverbálně . Disociaci těchto dvou významových toků ve vědomí je nutné terapeuticky transformovat k jejich součinnosti . Protože , čím více si pacient uvědomuje své soma , tím více může ovlivňovat psychosubsystémem i dění v bio-subsystému , tedy může startovat salutogenní léčebný proces . Muzikoterapie aktivuje tuto součinnost obou toků a je třeba zvážit , zda hudba by se neměla stát obligátním prostředím pro hospitalizované nemocné .
2 . b Součinnost bio-subsystému a spirituálního subsystému Pozorovala jsem , že snížená vnímavost psycho-subsystému souvisí i s myšlenkovým chaosem v něm , stresem , úzkostností , depresivním laděním , nerozhodností , tlakem na rozhodnutí v náhlé změně , ale i jen přílišná zaměstnanost denními starostmi naruší součinnost mezi subsystémy .
Je možné tuto chaotizující akcentovanou činnost psycho-subsystému hudebně utišit ?
Gregoriánský chorál je hudbou , která zklidňuje emoční a afektivní tok v mentalitě člověka . „ Odpoutává jedince “ od toku prožitků , které jsou evokovány událostmi všedního dne . Upozadňuje se tím přehlcení psycho-subsystému a zvyšuje se součinnost zcela optimálně mezi bio-subsystémem a spirito-subsystémem . Tím se salutogenně optimálně ovlivňuje somatické zdraví jedince , a to velice zásadně . Podotkněme , že více meditujících nemocných jedinců se „ spontánně vyléčilo “ ze závažných chorob .
Je však ale nutné , aby práce s pacienty byla pravidelná , a to nejméně 4x týdně po 20minutách . Otázkou ale zůstává , zda se najdou prostředky na tuto práci ?
Salutogenní mechanismy u pacientů jsou spouštěny tehdy , pokud disociace jejich vědomí , resp . disociace mezi subsystémy se minimalizuje a navozuje se jejich součinnost a předávání informací .
Určitou disociaci vědomí můžeme konstatovat a zachycovat , jak bylo již uvedeno , když nacházíme jinou dynamiku ve vyjádření aktuálních emočních prožitků slovy , tedy reprezentovanou pojmy oproti neverbálním sebevyjádřením , pomocí např . barev či hudebních kreací . Zmírnění disociace navozuje již poslech artificiální hudby a gregoriánského chorálu . Čím menší míra disociace ve vědomí je přítomna , disociace mezi subsystémem bio a spirito , tím se jedinec nachází blíže zdraví , blíže své žité realitě . Zde pak spolupůsobí tzv . salutogenní vlivy .
Spustí-li se salutogenní procesy , stabilizuje se stav u somatických onemocnění , akceleruje se účinnost rehabilitace a objevuje se samostatnost a soběstačnost pacientů .
3 . A nyní zpět k dětem a rodičům
3 . a Výkon versus osobnostní stabilita dítěte
Mnozí rodiče se snaží vytvořit prostředí pro dítě , které by jej vybavilo poznatkově do života a naučilo jej i zdravé mimoškolní činnosti-sportu apod . Ovšem , dosažení výkonu je dosažení výsledku s rizikem selhání . Pokud toto riziko není podpořeno bází bezpodmínečné lásky - „ starost o tebe patří i mně ", je dítě vystaveno osamocení a strachu o to , že mu při jeho selhání bude láska rodiče , učitele či autority odňata . Toto „ osamocení " je natolik hluboké , že v zátěžové situaci má takové dítě vizi nutné „ prohry " a svého selhání . To , dříve či později , sníží jeho výkony a odebere mu vědomí lidské sounáležitosti . Ale , jak bylo výše uvedeno u hospitalizovaných pacientů , i dítě