dynamizujícím faktorem celkově pojaté speciálně pedagogické intervence . Terapeutické působení v systémové muzikoterapii propojuje aspekty smyslové , fyziologické , kognitivní , emocionální a sociální .
Peters ( 2000 ) doporučuje muzikoterapii pro všechny typy afázií , a to zejména zpěv , rytmickomelodickou terapii a vibroakustickou terapii pro lepší rozpomínání a výbavnost slov , gramatických struktur , zlepšené dýchaní , rozvíjení schopnosti rytmizace . Rytmizace má významný vliv na řeč a motorické funkce , dále na procvičování sluchových a paměťových funkcí .
Popis případu – kazuistika Klientka je 47letá žena po akutní ischemické cévní mozkové příhodě . Klientka , učitelka na základní škole , přišla po práci domů a udávala nevolnost . Předtím zhruba tři dny udávala bolest hlavy . Ve večerních hodinách téhož dne přestala mluvit a měla ochrnutou pravou horní končetinu . Na základě těchto příznaků byla převezena do nemocnice . Byla zjištěna středně těžká pravostranná hemiparéza , bulbární příznaky a fatická léze . Dle logopedického nálezu – lehká dysartrie , Brocova afázie , dysfagie , orální a verbální apraxie , ideační a ideomotorická apraxie .
Závěr v propouštěcí zprávě zněl následovně : symptomy fluentní afázie s dominantními deficity v oblasti pojmenování , opakování , porozumění , lexie a grafie . Orální a verbální apraxie . Lehká dysartrie .
Po propuštění klientky do domácí péče nadále přetrvávaly obtíže v řečovém projevu , v kognitivních a motorických funkcích . O klientku pečoval partner s rodinnými příslušníky , kteří ji pomáhali ve zvládání běžných denních aktivit a kteří projevili zájem o speciálně pedagogickou péči a muzikoterapii .
Z důvodu ochrany osobních údajů prezentujeme pouze základní , podstatné a anonymizované informace bez detailního popisu např . příslušného místa hospitalizace .
Návrh speciálně pedagogické péče , logopedické péče a muzikoterapie byl zaměřen na rozvoj kognitivních funkcí a rozvoj komunikačních schopností . Při stanovování individuální terapie a prognózy pro klienta s CMP je třeba znát rozsah poškození mozku , věk , přidružená onemocnění . Terapii je nutno zahájit včas , zvolit vhodné reedukační postupy , přiměřenou intenzitu cvičení a brát v potaz motivaci a vůli daného klienta .
Plán speciálně pedagogické a logopedické péče byl nejprve zaměřen na dechová cvičení , procvičování mimických svalů , masáže dásní , cvičení oromotoriky aj ., neboť klientka při vyslovování ( artikulaci ), nebyla stále schopna nastavit mluvidla pro potřebné hlásky a slova . V rámci dechových cvičení bylo cíleno na posilování výdrže a síly dechu a na nácvik koordinace dechu s mluvou . Při cvičení oromotoriky ( motoriky rtů , jazyka , tváře , polykání ), byly zároveň použity pomůcky pro myofunkční terapii a byly rozcvičovány orofaciální svaly .
Terapie probíhala od jednoduchého ke složitějšímu , tj . od hlásek přes slabiky a slova až k promluvám ; součástí byl trénink intonace , přízvuku , srozumitelnosti projevu aj . Všechna cvičení byla realizována se zpětnou vazbou . Zároveň byla volena tzv . klíčová izolovaná slova , např . vyslovení svého vlastního jména a jmen členů své rodiny , protože byla narušena grafická stránka řeči tak , že klientka téměř nerozuměla mluvenému projevu a psaný projev nezvládala . Cíleně se terapie zaměřovala na nácvik naslouchání hlasu , pojmenování věcí , opakování slov , výbavnost slov a na mluvní projev .
Postupně bylo třeba učit klientku vyjadřovat se pomocí jednoduchých gest a ukazování , neboť ani kresebný , ani psaný projev nebylo možné zpočátku využít . Poté bylo cíleno na nácvik