porozumění mluvené řeči a zároveň byly obnovovány schopnosti čtení , psaní a počítání včetně grafomotorických dovedností . Nejprve čtení a psaní izolovaných hlásek , poté jednoduchých slov až čtení a jednoduché převyprávění krátkých textů knih s přizpůsobenou velikostí písma vzhledem k levostranně horšímu vízu .
V oblasti matematických dovedností se jednalo o jednoduché počítání v oboru do 10 , zapamatování si čísel a jejich zapsání . Porozumění jednoduchým peněžním transakcím se zatím nedaří .
Od počátku intervence se vytvářela obrázková komunikační kniha se slovy , kresbami a fotkami klientky jako komunikační prostředek s okruhem jejich nejčastějších témat . Témata se postupně rozšiřovala a rozvíjela se tak aktivní a pasivní slovní zásoba . Obrázková komunikační kniha sloužila pro větší samostatnost klientky v komunikaci a pocit jistoty v sociálních interakcích . Dále byly probírány jednotlivé vybrané tematické celky dle slovníků pro afatiky . Využity byly pomůcky a pracovní listy s vyobrazením frekventovaných výrazů a poté následovalo přiřazení pomocného slova ke grafému a fonému .
Terapie se tedy zaměřila na poznávací funkce , paměť , řečové funkce , produkci řeči , tj . plynulost , srozumitelnost a porozumění řeči , a na zlepšení schopnosti čtení , psaní a počítání . Vycházeli jsme z témat , která byla motivující pro komunikační terapii . Vzhledem k tomu , že u klientky byl kognitivní proces narušen v pozornosti , orientaci , vnímání , pamatování a vzpomínání , organizaci , plánování a časové posloupnosti byla ve speciálně pedagogické intervenci využita metoda dílčího oslabení výkonu . Postupně tak byla do programu zařazena cvičení , která byla zaměřena na optické a akustické deficity , prostorovou a časovou orientaci , intermodalitu a serialitu .
Celým terapeutickým procesem prolínala aktivní spolupráce partnera klientky a jejich rodinných příslušníků , kteří klientku výrazně psychicky podpořili a zároveň jí pomáhali jako komunikační partneři . Po dohodě s klientkou a jejími rodinnými příslušníky byla terapie zaměřena na potřeby a zájmy klientky a na její osobní a rodinný život . Při pravidelných terapiích byl přítomen vždy alespoň jeden rodinný příslušník , aby se terapie mohla uskutečňovat v krátkých denních cvičeních . Rodinné příslušníky bylo třeba zaškolit v terapeutických postupech a především neustále zdůrazňovat , že cvičit je třeba krátce a často a že při známkách únavy je nutno cvičení ukončit a ponechat dostatečný čas na odpočinek .
Rodinní příslušníci byli také upozorněni na dodržování zásad komunikace s klientem s CMP jako je např . oční kontakt , pomalé mluvení v krátkých větách s klíčovými slovy doplněné napsaným textem , ověřování si porozumění řeči , poskytování dostatečného časového prostoru pro konverzaci , využívání obrázkové komunikační knihy při konverzaci , zajištění psacích potřeb a papíru pro případný zápis nejdůležitějších slov do komunikační knihy , kladení jednoduchých otázek , užívání gest , mimiky .
Klientka s rodinnými příslušníky intenzivně při terapiích spolupracovala . Kladem byl fakt , že klientka i rodinní příslušníci zahájili terapie včas a byli výrazně motivovaní a velmi dobře spolupracovali . Stav klientky se po intenzivních terapiích v cílené speciálně pedagogické intervenci zlepšoval a klientce bylo doporučeno obnovovat sociální kontakty s přáteli .
Na individuální terapii navazovala později skupinová terapie ve formě kognitivního a konverzačního tréninku , který umožňoval trénovat nabyté dovednosti , sdílet prožitky a navazovat nové vztahy s dalšími klienty po CMP .
V současné době se v řeči klientky nadále objevují fonemické a sémantické parafrázie , neologismy a agramatismy , proto je terapie cílena na záměny fonémů a slov významově blízkých , dále na skloňování , časování aj . Souvislejší mluvní projev se zatím nedaří .