oblastí mozku . Výchozím materiálem byla funkcionálně-terapeutická cvičení , která sestavil dr . M . Biebl ( Scharingerová , 1999 ). V rámci metody DOV je vhodné postupně rozvíjet optickou a akustickou percepci . Postupně kompenzovat optické oslabení ( diferenciaci základních optických figur , optickou diferenciaci , optickou paměť ) a akustické oslabení ( diferenciace základních akustických figur , akustická diferenciace , akustická paměť ).
Dále se zaměřujeme na prostorovou orientaci , tj . taktilně-kinestetickou oblast ( hmatový smysl , tělesné schéma , prostorovou orientaci ), intermodalitu a serialitu . Oslabení v prostorové orientaci zasahuje oblast jemné motoriky , schopnost vnímání prostoru , formulaci řeči a vlastních myšlenek . Při cvičení intermodality se jedná o střídání mezi vizuálními , akustickými a verbálními podněty a řečovou reakcí .
Výsledkem pak často bývá také zlepšení ve schopnosti uvažování , práce se symboly , lepší porozumění obsahu řeči i textu a zlepšení schopnosti abstrakce . Oblast seriality , tj . oblast kinestetických , časových a obsahových posloupností , je procvičována spojením pohybových sekvencí s verbálním projevem . Serialita následně ovlivňuje vnímání času , chápání , schopnost soustředění aj . Jednotlivá cvičení je třeba do programu daného klienta zařadit dennodenně tak , aby se současně rozvíjely motorické schopnosti , řeč a komunikace .
Zároveň je třeba , aby zkušený speciální pedagog zaškolil blízké rodinné příslušníky . Intenzivní terapie pak může deficity zlepšit . Vždy je zapotřebí vytvořit příznivé podmínky pro práci , zbavit klienta pocitu nejistoty a strachu , nepracovat pod tlakem , sledovat individuální nástup únavy a zabránit možnému přetížení klienta , o kterém je třeba opakovaně informovat také rodinné příslušníky .
Speciálně pedagogická péče se zaměřuje na včasný a cílený rozvoj kognitivních funkcí – pozornosti , paměti , rychlosti zpracování informací , řeči – schopnosti vyjadřování a porozumění , časoprostorové orientaci . Trénovat je nutno podle symptomatologie u CPM , dle toho je třeba přizpůsobit terapii . Cílená speciálně pedagogická intervence a logopedická péče může být efektivní i v chronické fázi u osob s CPM .
V rámci speciálně pedagogické intervence se osvědčuje také systémová muzikoterapie . Pravidelná interakce klienta s hudbou , jeho samostatné hudební kreace nebo spoluhra s muzikoterapeutem a specificky volené hudební kreace podporují rozvoj funkce podkorových a korových center v mozku , pozitivně ovlivňují lokomoci , orientaci v prostoru , motoriku , řeč a další kognitivní funkce a stabilizují emočně osobnost a její vztah k životní realitě . Celková aktivizace klienta může vést ke zlepšení schopnosti přijímat a zpracovávat informace a zvýšit úspěšnost jeho adaptace v životě .
Systémová muzikoterapie nejen mapuje , ale také specificky evokuje činnost a součinnost podkorových a korových center v mozku , včetně postižených . Významně se tak vstupuje do funkční dynamiky neuronálních struktur ( subkortikálních i kortikálních ) mozku , do jejich dynamiky , seriality , proměn v čase , tj . v jejich započetí , průběhu a žádoucího ukončení dění ( Pejřimovská , 2015 ). Emoční uspokojení se pak podílí na ukotvení ve vědomé i mimovědomé paměti nalezeného modelu řešení terapeutické úlohy . Ukotvuje se pochopení řešení daného úkolu a motivuje se cyklus řešení nové úlohy stanovené v terapii . V hudebních kreacích a ve spoluhře s muzikoterapeutem se integruje biologický , mentální i sociální aspekt a tím se akceleruje učení . V systémové muzikoterapii lze v podobě hudebních kreací klienta s CMP bezprostředně monitorovat způsob učení , tj . způsob jakým se klient snaží řešit terapeutické úlohy , jak nalézá a ukotvuje tato řešení v čase a nalézá žádoucí model řešení situací . Integrativní působení muzikoterapie umožňuje také zacílení se na určitou terapeutickou oblast , tj . na ovlivnění lokomoce , orientace v prostoru a v čase , motoriky , řeči a dalších kognitivních funkcí . Procesy se dějí v integritě se všemi ostatními funkcemi a snadněji se ukotvují . Integrita napomáhá rozvoji funkcí osobnosti , sociálních vazeb a vztahu k realitě . Muzikoterapie je tak