Systémová muzikoterapie ( SMT ) a především její edukační větev pracuje s intaktní populací v oblasti psychohygieny a v rámci prevence vzniku poruch psychického vývoje i poruch emocí a chování . SMT poukazuje na význam elementární hudební improvizace pro proces zvědomění a sebeuskutečnění . Aby zvědomění bylo bezpečné , je pro dítě důležitý empatický , přijímající vztah terapeuta , který poskytuje dítěti prožitek ocenění a respektuje jeho individualitu a důstojnost . Proces sebeuskutečnění se u dětí realizuje , na rozdíl od dospělých , prostřednictvím uspokojujícího emočního prožívání a spontánní aktivity s podporou fantazijního světa . Pro zvládání vývojových úkolů jsou pro děti ve spojitosti s hudbou důležité také mechanismy projekce a identifikace . Muzikoterapeutické kreace na rozdíl od didaktických hudebních aktivit hlouběji zasahují prožívání dítěte . Dítě tyto své prožitky vyjadřuje většinou projektivně v zástupné roli a také se může identifikovat s modelem chování pohádkových postav , které mu imponují . Emocionalita i preverbalita v hudbě a zohledňování intrapsychického tempa dítěte významně přispívá k úspěšnému výchovně vzdělávacímu procesu a prevenci výskytu problémů v psychickém a sociálním vývoji dětí . ( Pejřimovská , 2015 )
Při rehabilitačním využití hry na koncovku pracujeme pouze s cílovým zvukem , protože hluboké ani vyšší tóny nelze zahrát bez přirozeně vytvořené podpory posturálních a dýchacích svalů . Zapojení těchto svalů je při hře na koncovku mimovolní a jejich opakované zapojení vede k vytvoření nového pohybového stereotypu . Na rozdíl od zobcové flétny umožňuje koncovka dobře pracovat nejen s délkou ale i s dynamikou výdechu . Intenzita výdechu určuje hlasitost a současně i výšku tónu . Podle výzkumu Friče a Kučery ( 2014 ) má také každá intenzita výdechu vliv na tonizaci svalů rtů , jazyka a patra , čímž můžeme hrou na koncovku tyto svaly nepřímo stimulovat . ( Kučera 2019 , 2020 )
Logopedická prevence je zaměřena na podporu přirozeného vývoje řeči ve všech jazykových rovinách ( foneticko-fonologická , lexikálně-sémantická , morfologicko-syntaktická a pragmatická rovina řeči ), na rozvoj motoriky i dílčích funkcí a správnou techniku dýchání . Lipnická ( 2013 ) také mimo jiné doporučuje při logopedické prevenci uplatňovat rytmus a hudebně-pohybové hry , regulovat hlasitost řečového projevu a podporovat celkový percepčně-motorický vývoj .
Pragmatickou rovinu rozvíjíme v mateřské škole i tím , že vytváříme podmínky pro rozvoj sociálních komunikačních dovedností , jako je např . reciprocita ( tolerance , ohleduplnost , prostor pro sebeuplatnění i vzájemnost ), zájem o druhého ( naslouchání , oční kontakt ) nebo schopnost přizpůsobit se komunikačnímu partnerovi . ( Vybíral , 2005 )
Realizace projektu
Záměrem projektu bylo propojení pedagogických a terapeutických metod při podpoře nejen somatické oblasti jako je držení těla , koordinace pohybů ( od hrubé motoriky až po motoriku mluvidel ) a práce s dechem , ale i celkového vývoje v oblasti verbální a neverbální komunikace , emočního a sociálního zrání .
Projekt byl realizován v heterogenní třídě MŠ a ZŠ Sluníčko Turnov s dětmi ve věku 3-6 let v průběhu školního roku 2022-2023 . Jako ideální počet ve skupině se nám jeví 6-8 dětí , kdy je možné se dětem optimálně věnovat a je zajištěna i sluchová hygiena při současném hraní všech dětí na koncovku . Pro případ , že není možné organizačně zajistit malý počet dětí , je u většiny technik a her uvedena varianta i pro větší skupinu s možností dělení dětí , kdy druhá skupina