naznačuje strategii a je na muzikoterapeutovi , aby ji spoluhrou dostatečně posílil a mohlo tak dojít ke generalizaci této zkušenosti a přenesení do dalších situací v jeho životě .
3 . Kazuistika Eliška
Elišce je 8 let , pochází z rozvedené rodiny a má o 2 roky starší sestru , která má podobnou diagnózu jako ona sama . Jde o vývojovou dysfázii v expresivní formě , díky které je spontánní řeč Elišky velice nesrozumitelná . Narušen je fonematický sluch , jazykový cit , morfologicko – syntaktická rovina řeči . Nepoužívá zvratná zájmena se , si , předložky , chybně časuje , skloňuje atd . Výslovnost mnoha hlásek je nesprávná nebo je netvoří vůbec , ale díky dobrému zapamatování i výbavnosti pojmů Eliška zvyšuje svoji slovní zásobu , což činí její spontánní řeč ještě méně srozumitelnou . Do všech činností se vrhá s maximálním úsilím a nadšením , ale po chvíli její pozornost opadá . Pak v činnosti pokračuje nevědomky a tím pádem chybuje . Artikulace je poznamenána mírnou svalovou hypotonií , které je při běžných činnostech těžké si povšimnout v oblasti hrubé i jemné motoriky , právě díky velkému volnímu úsilí , s nímž Eliška přistupuje ke všem činnostem . Znatelné je to při rytmických činnostech , kdy je plánování pohybu v rozporu s jeho realizací , takže Eliška nedokáže držet rytmus při tleskání , dupání , zpívání . Nadměrná námaha pak způsobuje rychlejší unavitelnost .
Pro podporu rozvoje fonematického sluchu i rozvoje výslovnosti bychom v logopedické terapii mohli s Eliškou využívat PC program , který by jí pomohl vizualizovat slyšené zvuky a tóny , stejně jako její vlastní řečovou produkci . To vede k okamžité zpětné vazbě , jak bylo popsáno u Vendy .
Díky mírné hypotonii a deficitu v rytmice zařadíme hudební improvizaci , kterou bude Eliška tvořit velkými svalovými skupinami , tedy kruhovým pohybem horních končetin , např . hrou oběma rukama na velké bubny nebo hrou ve strunoví klavíru . Sledovat budeme tempo a rytmus , improvizaci samozřejmě motivujeme pohádkovým příběhem . Od velkých svalových skupin půjdeme postupně přes jemnou motoriku až k mimickým improvizacím , jak jsme o nich již hovořili . Eliška bude hudebně ztvárňovat jednotlivé postavy a muzikoterapeut bude případně jejich motivy elementarizovat tak , aby je Eliška dokázala opakovat . Nemusí se jednat o zcela stejnou hudební kreaci , alespoň v tempu by však měla být každá postava rozeznatelná . Elišku budeme motivovat tím , že dává hádanku muzikoterapeutovi . Elementarizací námětů u mimických i hudebních kreací snižujeme riziko neúspěchu a naopak se do procesu vkládá prožitek úspěšnosti a vlastní kreativity . Tím se odplavuje únava a Eliška tak bude opět schopná se soustředit na další práci logopedické povahy . Muzikoterapeutické chvilky tedy mohou pomoci zabránit jejímu psychickému přetížení , které plyne z osobnostního nastavení , kdy do všech činností vkládá maximální úsilí .