Venda , stejně jako Jáchym dochází na fyzioterapii , ovšem jeho pokroky jsou v této oblasti znatelné , proto se v rámci logopedické terapie hrubou motorikou nezabýváme . Předmětem logopedické terapie je rozvoj jemné motoriky a oromotoriky , fonematického sluchu s návazností na správnou výslovnost jednotlivých hlásek . Velká časová dotace je věnovaná morfologicko-syntaktické rovině , která zahrnuje gramatickou stánku českého jazyka a stavbu vět . Pracujeme také se sluchovou pamětí .
Z muzikoterapeutických technik pro Vendu vybíráme práci s PC programem ( např . Audacity ), který mu může pomoci při rozvoji fonematického sluchu a jeho vlastní výslovnosti . Slyšené zvuky , tóny , hlásky , slova jsou zde převedena do vizuální podoby , která dítěti dává okamžitou zpětnou vazbu , které rozumí . Při nedostatečnosti fonematického sluchu dítě nerozlišuje některé hlásky , jako např . D-Ď , T-Ť , C-S-Z , Č-Š-Ž , S-Š atd . PC program dítěti umožní uvědomit si jinakost slyšeného nebo produkovaného zvuku .
Pro rozvoj oromotoriky opět zařadíme mimické improvizace tak , jak byly popsány v kazuistice Jáchyma . Pro rozvoj paměti využijeme techniku pohybové , mimické a hudební improvizace inspirované pohádkovými postavami , při čemž hudební motivy budeme opakovat . Tvořivá invence je opět v rukou dítěte , muzikoterapeut sleduje , případně napomáhá tvořit dramatický oblouk , který vzniká . Aby dítě nebylo vystaveno neúspěchu a naopak zažilo úspěch , je třeba činnosti elementarizovat .
V případě deficitů v oblasti syntaxu , tedy ve skladbě věty , budeme muzikoterapeutickými postupy budovat neuronální síť s využitím plasticity mozku , a to za využití vyšších hudebních celků a frází , čímž podpoříme vnímání vyšších významových celků v řeči , tj . vět . Venda bude realizovat hudební kreace inspirované pohádkovými postavami . Tyto hudební kreace se budou orientovat na tempo , rytmus a na témbr ( barva zvuku ), přičemž se budou postupně komplikovat v oblasti tempa i rytmu . Jejich realizací ukotvujeme smysl dítěte pro významovou celistvost , pro hudební frázi . Později bude realizována spoluhra s muzikoterapeutem . Vhodný je také poslech hudby , která je v pozvolnějším tempu , s klidným tokem hudebního proudu , ale se složitější hudební harmonií , např . polyfonního charakteru . Venda bude do této hudby hrát na bubínek a tak realizovat hudební tempo a rytmus . V kazuistice Vendy jsme také zmínili , jak těžko prožívá situace , které jsou pro něho psychicky zatěžující . V této oblasti pomáhá dětem otevřít se vlastní hudební tvořivé invenci , která opět vzniká na podkladě pohádkového příběhu a která již byla popsána výše . Dítě se zcela přirozeně identifikuje s jednou z postav pohádky a tíhne k tomu , aby jeho hrdina neselhal , aby obstál . Příběh tvoří dítě spolu s muzikoterapeutem , který předkládá rozhodující , kruciální moment , ale je na dítěti , jak jeho hrdina situaci zdárně vyřeší . Dítě má přirozenou tendenci , aby moment ohrožení nazývaný v SMT maleficum , vyústil do dobra , tj . do bona . Tím je vykreslen dramatický oblouk pohádky , kdy se ohrožující moment přetváří do emočně sytícího dobra . Dítě zcela spontánně tíhne k tomu , aby konec jakéhokoli příběhu byl vždy dobrý . Toto předvídání se v SMT nazývá anticipace atraktivní emoční finality ( AAEF ). V rámci systémové muzikoterapie je vhodné se opakovaně vracet k prožitkovým obtížím a opakovat strategii změny malefica v bonum , hudbou vyjádřené jako oscilace a centrace . Dítě hudebně