po té procvičujeme oromotoriku . Změny v pohybových stereotypech jsou u Jáchyma velmi problematické , proto ani ve výslovnosti nedělá velké pokroky . Koordinaci jednotlivých svalových skupin bychom tak mohli podpořit také pomocí muzikoterapeutických technik . Jáchym by mohl hrát oběma rukama ( s paličkami ) na buben , a to tak , aby maximálně využil rozsah pohybu v ramenních kloubech . Po zaznění zvuku přichází okamžitá zpětná vazba , která vypovídá o kvalitě provedení pohybu . Využít lze kromě bubnu také strunoví v klavíru , které můžeme opět rozeznívat velkými pohyby horních končetin . Zvonkohra zavěšená v prostoru by Jáchymovi umožnila hru na jednotlivé kameny nejen končetinami horními , ale i dolními . Slyšený zvuk opět dává bezprostřední zpětnou vazbu o kvalitě motorického provedení . Zařadit můžeme také muzikoterapeutickou aktivitu , při které se bude Jáchym pohybovat v prostoru a zároveň rozpoznávat odkud se zvuk ozývá . Vhodné jsou také mimické improvizace , při kterých budeme napodobovat různé emoce postav z pohádkového příběhu a hudebně je ztvárňovat na lehce ovladatelných hudebních nástrojích . Veškeré hudební kreace , které v průběhu muzikoterapeutických aktivit vznikají , ponecháváme v intenci dítěte a můžeme je podpořit jednoduchým pohádkovým dějem , který může reprezentovat jedna , dvě nebo i více postav .
V neposlední řadě může systémová muzikoterapie pomoci Jáchymovi s vnitřním prožíváním , naplněným emočními obsahy úzkosti způsobené komunikačním selháváním . Bylo by tedy vhodné nechat chlapce hrát na klavír a sledovat autentické hudební kreace , ve kterých se zrcadlí jeho vnitřní emoční rozpoložení . Uspořádanost hudebního celku naznačuje zdravou intrapsychickou dynamiku , naopak neuspořádanost svědčí o narušeném psychosociálním zdraví dítěte . Sledovat budeme práci s rytmem , melodií , harmonií a směřování k tonálnímu ukotvení . Později realizovanou spoluhrou směřujeme k terapeutické změně prožívání „ já “, které je osvobozeno od úzkosti a strachu ze selhání .
2 . Kazuistika Venda
Vendovi je 8 let , pochází z úplné rodiny a má staršího bratra . Diagnóza vývojové dysfázie se u něho projevuje v kombinované expresivní a receptivní formě . Venda má tedy typické dysfatické obtíže s tvorbou věty , nepoužívá zvratná zájmena se , si , nepoužívá předložky , špatně skloňuje , časuje atd . Jeho spontánní promluva je méně srozumitelná také díky špatné výslovnosti mnoha hlásek . Narušen je fonematický sluch , jazykový cit a také má obtíže se zapamatováním , s automatizací a pohybovými stereotypy . V oblasti hrubé motoriky je narušena koordinace pohybů a rovnováha . Venda není schopen se bez vychýlení otočit jedenkrát dokola kolem své osy . Narušena je také jemná motorika , obtíže mu činí např . manipulace s menšími předměty , cvičení s prsty atd . Oslabena je také grafomotorika . Venda nerad kreslí , nerad vybarvuje , jeho obrázky nejsou nikdy vybarvené celé , za dostačující považuje , když vybarvení naznačí a je rád , když nemusí práci dokončit . Přesto se snaží pokynům dospělé osoby vyhovět i za cenu vlastního přetížení . Venda při vyplňování pracovních listů často vztekle pláče , ale zvláštním nenápadným způsobem , jakoby se zlobil sám na sebe , že mu to nejde . Nikdy se nevzteká ostentativně před zraky ostatních dětí .