A . dílčí aspekty : 1 . bezprostřední zpětná vazba ve vnímání vyřčeného , vizuálně – sluchová , pomocí programů PC , 2 . zjištění dítětem sluchově vnímaných a ve sluchovém vnímání absentovaných frekvenčních pásem , 3 . podpora rozsahu sluchově vnímaných frekvenčních pásem a diferenciace sluchových vjemů , 4 . zvyšování složitosti synaptických spojení v neuronální síti mozku , podpora prostorové představivosti a navazujících kognitivních funkcí , využití plasticity mozku , podpora motoriky a lokomoce , 5 . odplavení únavy a aktivace soustředění .
B . podpora osobnostních kvalit dítěte - aspekty osobnostně celostní : 6 . podpora sebevědomí dítěte a jeho zkušenosti komunikovat hudebně , neverbálně a vyjadřovat tak svoje vnitřní prožitky , 7 . ve spoluhře s muzikoterapeutem rozvíjet zážitky štěstí a radosti v součinnosti , v neverbální komunikaci a v neverbálním porozumění s druhými lidmi .
Bezprostřední zpětná vazba
Pokud zapojíme do práce s řečí PC programy , např . Audacity , kde dítě sleduje zvuk vysloveného jako vizuální záznam na obrazovce , může dítě velice rychle , ve zpětné vazbě , vnímat podobu své výslovnosti i ve vizuálním zobrazení a svoji výslovnost porovnávat s ideálem - s výslovností logopeda .
Frekvenční pásma
Nadto takovéto programy mohou dítěti i logopedovi umožnit až detailně rozpoznat obsazení , ale i absentující zvuková pásma , která se v řeči dítěte vyskytují / nevyskytují – a na obrazovce se „ okamžitě “ zobrazují .
Kvalita slyšení a diferenciace vnímání frekvenčních pásem
Zvukové pásmo , které dítě neobsazuje , není zastoupeno v řeči , bývá pásmem , které dítě i hůře sluchově vnímá . Pomocí záznamu v PC programu lze určit jejich frekvenční rozsah a v navazujícím kroku se může toto zvukové pásmo dítě „ učit vnímat “ - „ slyšet “. Lze dítěti nabídnout rozlišení zvukových vjemů – především stále méně rozdílných tónových frekvencí a amplitudy . Lze cíleně užít i například hudebních nástrojů či ladiček různých frekvencí ( a tedy není třeba ani vhodné vždy užít jen PC programy ) k rozlišení výšek tónů , jejich síly znění a jejich témbru – tedy vyšších harmonických tónů . Právě témbr , vyšší harmonické tóny , charakteristicky aktivují činnost centrální nervové soustavy ( viz níže ).
Podpora tvorby synaptických spojení v neuronálních sítích , plasticita mozku a přesah k utváření osobnosti dítěte
Frekvence je v hudbě reprezentována nejen výškou tónů , ale i tempem a rytmem , takže i užití různého tempa a rytmu znamená de facto podporu smyslu pro frekvenci v čase , která je právě v hudbě , jako serialita hudebních motivů ( tvarů ) v čase , nezastupitelně reprezentována . Tyto proměny v čase znění hudby se odehrávají ve složitosti současně znějících frekvencí . Kombinace představují složitá propletení ve vztahové síti - výšek , síly a témbru tónů a harmonických souzvuků . Hudební tvar výšek , síly , témbru , souznění tónů , harmonie a jeho proměny v čase , v podobě tempa , rytmu , akcentů , frází a dynamiky , představují velice složitou sluchově vnímanou síť , která vytváří podobně složitou síť funkčně propojených neuronálních synaptických spojů v mozku . Vzniká , ukotvuje se a spolupůsobí