B . - support of the child ' s personal qualities - holistic personality aspects : 6 . support of the child ' s confidence and its experience with communicating via music , non-verbally , and expressing its inner experiences , 7 . developing experiences of happiness and joy in playing together with the music therapist , in communicating non-verbally and finding understanding between people through non-verbal communication .
Keywords : speech therapy , systemic musical therapy , feedback , non-verbal communication
Úvod
V textu autorky Veroniky Legnerové jsou představeny kazuistiky děti , s kterými se ve své praxi logopeda setkává . Otázkou je , zda je možné těmto a jim podobným dětem během sezení u logopeda napomoci krátkou intervencí z postupů systémové muzikoterapie . Muzikoterapeutická intervence je v těchto případech vřazena do průběhu sezení logopeda jako pomocná , přidružená aktivita , časově nenáročná s cílem podpořit logopedickou práci v sezení .
Logoped , který je současně i muzikoterapeutem , by měl vnášet muzikoterapeutické aktivity sice kratšího trvání , ale cílené , ne nahodilé , s vědomím , čeho aktivitou chce dosáhnout u určitého dítěte s tím , že zhodnocuje , zda předpokládaného cíle dosahuje .
Základní cíle muzikoterapeutické intervence v logopedickém sezení
U logopedických potíží se jedná o funkční či až organickou potíž dítěte , která postihuje součinnost více funkcí v recepci a expresi řeči . Především se jedná o funkce-vnímání , pozornosti , výbavnosti paměti , posloupnosti parciálních vědomých i mimovědomých aktů v čase , serialita , chápání a exprese řeči , dále jsou významné funkce součinnosti jemné i hrubé motoriky a lokomoce , ale významné je i sociální ukotvení dítěte v rodině i v dětském kolektivu . Dítě pracně „ opravuje “ ve svém vnímání , chápání řeči a mluvení to , co jiné děti „ umí “ spontánně . Jde zde , u dítěte s potížemi v řeči , o snažení , výkon , ale i o riziko s dopady selhávání sebe samého při ztížené komunikaci s druhými lidmi . Dítě s poruchou řeči se nalézá ve výkonových situacích s riziky vlastního selhání . Jeho prožitky všedního dne mu přinášejí , díky poruše řeči , strasti , stres , únavu . I prožitky jeho štěstí v životě jsou v kolisi . Jsou obtížněji dosažitelné než u ostatních dětí . Tím je ohrožen osobnostní vývoj takovéhoto dítěte . Aspekty „ kým chci být “, „ kdo jsem “ a „ jak mne vidí druzí “ jsou tříštěny . Především vize „ kým chci být “ je obtížněji reálně dosažitelná . Z hlediska systémové muzikoterapie se jedná o tříštění součinnosti mezi subsystémy celku – otevřeného systému – člověk ( tříštění mezi pomyslnými subsystémy bio – psycho – socio - spirituálním ). Tuto roztříštěnou součinnost nacházíme především mezi tím „ jak mne poslouchá tělo “ ( biosubsystémem ) a „ tím , co nyní chci “ ( psychosubsystémem ), mezi autonomními funkcemi organismu a vědomými funkcemi psyché . Součinnost mezi biosubsystémem a psychosubsystémem , mezi neuvědomovanými funkcemi organismu a vědomými , z hlediska systémové muzikoterapie posilují :