limitace malefica . 8 Aristoteles popisuje rovinu agon , „ to , o co se snažím “, volní úsilí , rovinu pathos - rovinu prožívání , rovinu i újmy s bolestí , strachu a smrti , kdy osudový tlak se střetává s touhou a vůlí člověka , a rovinu vyústění , anagnorisis , proměnu nevědomosti ve vědění . Vědění znamená , že aktér dává význam těm životním zkušenostem , kde dříve „ nechápal , proč se mu dějí “. Nalezení vědění , významu , se vynořuje po i bolestném „ střetnutí člověka , aktéra životního příběhu a osudu “. Zapomenutí evropské kultury na utrpení , bolest a smrt a příklon k hedonismu můžeme chápat jako extrémní reakci na tragedii prvé a druhé světové války . Po poznání společnosti v Evropě bestiálních utrpení během světových válek a koncentračních táborů se Evropská kultura začala od utrpení odvracet . Kultura Evropy nereflektovala , že ona dopustila tato utrpení světových válek . Od utrpení se extrémně odklání k hedonismu , společnost Evropy dosahuje blahobytu , ale i za cenu neuceleného vidění reality života . V této situaci Evropu zastihuje vlna coronavirových nákaz .
2.2 Porozumění závěrům šetření z optiky aktuální coronavirové vlny
Lze se nyní pokusit o nové porozumění závěrům šetření uvedeného na „ Hradeckých dnech sociální práce 2021 “ z optiky situace prosince 2021 , kdy nová vlna či vlny coronavirových nákaz zasahují znovu Evropu ? Je možné provedené šetření pomocí PP zúročit v zhodnocení aktuálního stavu , kdy prožíváme významnější alostatickou zátěž s dalšími vlnami coronaviru ? Je možná i predikce do budoucího dění ve společnosti ?
2.2.1 Průhled k finalitě , průhled k idei a jednání člověka
Lze porozumět , že i dalšími coronavirovými vlnami , do prosince 2021 , je dále mařen zdravý aspekt psychické dynamiky , prvý ze závěrů šetření uvedených na „ Hradeckých dnech sociální práce 2021 “. Zdravý aspekt prožívání , transformace malefica v bonum , byl shledán v situaci méně náročné psychosociální zátěže . Pokud je tato transformace psychickou jedince přijata , uplatňuje se v jeho prožívání a v porozumění jeho žitému životnímu příběhu . Transformace malefica v bonum znamená funkční životní strategii . Tam , kde je tento prototyp mařen ( transformace malefica v bonum ), vzniká výrazná alostatická zátěž . Spolu se zmařením průhledu k bonu ve finalitě je mařeno i adekvátní vnímání malefica i bona . Meleficum není vnímáno jako limitované . „ To zlé “ není transformováno v běžném životě člověka „ v to dobré “ a to , co v běžném denním životě člověk prožívá není obohaceno významem . Člověk nerozumí tomu , co se „ v životě všeobecně nyní děje a co se v jeho životě děje a bude dít “, hodnotí dění zkratkovitě , povrchně a neadekvátně . Porozumění „ tomu , co prožívám “ předpokládá předpřipravený výkladový model toho , „ jaké nároky život na mne může klást “. Zde je právě rozhodující přítomnost či absence prototypu průhledu k finalitě s transformací malefica v bonum v individualní zkušenosti a vědění toho kterého jedince . V antickém pojetí dramatického vyvrcholení , se teprve v tlaku „ osudu na vůli aktéra “ objevuje vědění , úroveň anagnorisis . Jednáním aktéra vůči tlaku „ osudu “ se dosahuje pochopení ponejprv nechápaného . Aktér dosahuje ideje , vědění spirituální úrovně . V teorii systémové muzikoterapie je spiritualita především reprezentována ve spirituálním subsystému , kam se promítají hodnocení svědomí , hodnocení sebe sama , svého chování v realitě světa , a i tušení a vize jedince „ své budoucnosti “ a „ štěstí “. Na tvorbě obsahů spirituálního subsystému , na tvorbě přesvědčení , tušení a vizí , se účastní i další subsystémy . O tom , „ jak a do
8 IVANOVÁ K ., Inspirace z přednášky . Moravská vysoká škola Olomouc . Odborný garant , Ústav společenských věd a práva . Maleficun chápeme jako „ společensko - spirituální zlo “, bonum jako „ dobro “.