c ) „ Vhled k historii emočních traumat jedince , které mají tendenci se promítat do nových situací stresu , a průhled k volbě nejúčinějšího dalšího terapeutického postupu , s ohledem na práci s emočním prožíváním jedince , jsme rozpoznali v PP pouze v situaci méně výrazné zátěže . V alostatické zátěži jsou tyto linie s určitou mírou jistoty nerozpoznatelné .“ 6 d ) „ Rozhodujícím momentem pro terapeutickou transformaci se jeví uchopení významu , a tím limitování tísnivých a nepříjemných destruktivně působících prožitků na psychiku jedince .“ 7
2 . Pokus o hlubší porozumění dosažených výsledků v dalších coronavirových vlnách
2.1 Vytrácení étosu společnosti a jeho hledání
2.1.1 Aktuální situace ve společnosti
Aktuální coronavirové vlně , v prosinci 2021 , rozumíme jako prohloubení alostatické zátěže . Na sociálních sítích a i ve veřejném komunikačním prostoru a objevuje útočnost , emocionální rozjitření až nevraživost a rozdělení naší společnosti do soupeřících skupin . Situace onemocnění coronavirem se jeví v naší zemi , dle statistických čísel , naléhavější , než v okolních zemích . Dění a komunikace v diskuzích mezi skupinami „ očkovaných a neočkovaných “ se zaostřuje . Legitimizují se , i ve sdělovacích prostředcích a v komunikaci na sociálních sítích , způsoby sdělování odklánějící se od faktů , pravdivosti a kultivované formy sdělení s ohledem na druhé . Zdravotníci signalizují svou přetíženost a vyčerpanost . Objevuje se více nesourodých názorů a chaotických závěrů i z úst společenských autorit . Vzniká celospolečenský neklid , trvá hrozba novými nakaženími covidem v jeho dalších variantách a vlnách . Dochází k ekonomické a energetické destabilizaci , znejistěna jsou mnohde pracovní uplatnění jedinců , narušují se i stereotypy chodu rodin a péče o děti , školní a mimoškolní výuka a výchova . Můžeme říci , že více méně i ostatní Evropa je destabilizována podobně ve svých strukturách a jejich chodu . Kultury , a to i méně vědecky , technicky a kulturně vyspělé , i s nižším respektem k právům člověka , se považují za nadřazené Evropě , pro její nejasnou a nesourodou spiritualitu , pro rozpad jejího étosu . Ani riziko vojenských řešení není vyloučeno . Takovýto obraz společnosti s dekonstruující dynamikou stávajících společenských struktur , společenského života a étosu , se naskýtá v Evropě v aktuálním období ( prosinec 2021 ).
2.1.2 Dekonstrukce společenských struktur Evropy
Lze i myslit , že aktuální trend nepřehledné dekonstrukce stávajících struktur států , krátkozrakost a nepředvídavost v neucelenosti pohledu na situaci Evropy , bezperspektivní výhled do budoucnosti , je krizí evropské kultury . Již pojem kultury poukazuje na význam „ kultu “, ke kterému se vždy váže morální kodex a étos celé společnosti , spiritualita . Lze uvažovat o destabilizaci a absenci spirituálních hodnot , při odklonu Evropy od kořenů evropské kultury , jako bázi neblahého současného stavu kultury Evropy . Pozapomenutí na hloubku poznání a chápání dramatického střetávání se „ vůle jedince a osudu “ v pojetí antické filosofie , Platóna , Aristotela , židovské kultury a filosofie středověku , kde se zhodnocuje milosrdenství neodlučně spjaté s křesťanstvím , je patrné . V těchto kulturách Evropy byl člověk , aktér svého života , systematicky vybavován chápáním významu trpnosti . Trpnost , nemoc a smrt patřily ke kvalitám života člověka , ke kterým byl přiřazen význam se strategiemi jejich psychického i reálného překonávání s vnímáním „ konečnosti zla “,
6 dtto 7 dtto