Michny z Otradovic , Creda a Agnus . V Credu se odehrávají velice dramatická témata – od ukřižování k zmrtvýchvstání . Hudba Agnus je klidná , završující , vystavěná z jednoho gradujícího tématu . De facto se zde vpojují všechny subsystémy skrze dominantní oslovení spirituálního subsystému . Volba těchto hudebních skladeb pro PP znamená vysoký nárok na informanta , ale informanté prováděli techniku PP již opakovaně , bylo proto možné obtížnost zvolených hudebních skladeb přijmout , a to proto , že právě takové hudební skladby odkrývají senzitivitu techniky PP . Vysoce motivujícím faktorem byla pak skutečnost , že Missu Sancti Wenceslai A . V . Michny z Otradovic nastudoval ansábl sestavený a dirigentsky vedený Monikou Klimešovou , jednou z budoucích muzikoterapeutů , která se ale vlastního šetření jako informant neúčastnila . V jí sestaveném ansámblu byli přítomni hráči i ze zahraničí s použitím barokních nástrojů . Nahrávka byla uskutečněna v historickém prostředí s klenutým a členitým žebrovím stropu a stěn , které zajišťovalo i adekvátní akustiku .
1.4 Terapeutický princip systémové muzikoterapie ve zkratce
Před představením závěrů šetření , které byly uvedeny obšírněji na konferenci „ Hradeckých dnů sociální práce 2021 “ ¨ , krátce představujeme základní terapeutické postuláty systémové muzikoterapie , které poukazují na souběh zdravého toku životních prožitků jak v životě samém , tak i ve vyprávění životního příběhu i hudbě . Jedná se o tok děje v dramatickém svém oblouku s uskutečnění transformace „ čehosi zlého v životě člověka , malefica “ v „ to , dobré “, v bonum “. V životě člověka tato proměna „ zlého v dobré “ je žádoucí . Systémová muzikoterapie odkrývá , že tuto transformaci nese i organizace hudby , a to průhledem , „ jistotou tušení “ od počátku „ děje “ hudebního toku nějakého hudebního celku k emočnímu bonu v jeho zakončení . Organizace hudby je touto anticipací finality bona modelem terapeutické žádoucí transformace a podporuje prožívání a nabytí zkušenosti člověka tímto směrem . Snížením průhledu k finálnímu bonu se snižuje adekvátní vnímání malefica i bona , maleficum se pak jeví jako nelimitované a narušuje se tak zdravá či , v psychosociální zátěži , terapeutická transformace ( malefica v bonum ).
1.5 Shrnutí základních poznatků šetření uvedených na konferenci „ Hradeckých dnů sociální práce 2021 “
„ V porovnání výpovědí , z období raně covidového a pokročile covidového , o emočních prožitcích , ve dvou šetřeních u skupiny informantů , v technice systémové muzikoterapie , tzv . „ prožitkových partiturách “ jsme rozpoznali , že vlivem alostatické zátěže dochází k narušení prožívání emočně negativních i pozitivních obsahů , a tím je ztížena terapeutická transformace malefica v bonum .“ Je mařeno adekvátní vnímání jak malefica tak bona . „ Je zachyceno i stažení jedince ze sociálního prostředí při alostatické zátěži .“ 4 a ) „ Technika „ prožitkových partitur “ byla pochopena jako dostatečně senzitivní k rozpoznávání rozdílů mezi stavem adaptace a maladaptace v situacích stresu a jeví se efektivní ve své jednoduchosti a snadnosti užití , jako „ rychlého vhledu k emočnímu prožívání jedince “. 5 b ) Je prožitkovým ( technika PP ) optimalizujícím prototypem žádoucí transformace malefica v bonum .
4 PEJŘIMOVSKÁ J ., SCHINDLEROVÁ P ., KLIMEŠOVÁ M .: Alostatická zátěž a " prožitkové partitury ". Příspěvek přednesený na konferenci „ Hradecké dny sociální práce 2021 “ 23 . září 2021
5 dtto