Slovensku . 21 Podle Kapalkové ( 2002 ) se okolo 3 . roku věku dítěte rozvíjejí tzv . „ protonarativa “, která ještě nevykazují kauzální vztahy . Na ně navazují „ jednoduchá narativa “ okolo 4 . roku , kdy dítě již vyjadřuje příčinu a důsledek , ale bez vydedukování zakončení . Po pátém roce už děti produkují „ pravá narativa “, ve kterých vyjadřují základní strukturu vyprávění - začátek , průběh a konec nebo jak zmiňuje Chrz ( 2002 ) ve svém výzkumu u dětí mladšího školního věku - cíl , jednání a výsledek . 22
Produkci narativ předchází porozumění příběhu , které často nevychází z přímé zkušenosti , ale z vizuálních prezentací v podobě komiksů nebo ilustrací v knize . 23 Rozlišujeme porozumění explicitní ( přímé vyjádření skutečnosti – postavy , zápletka prostředí , řešení ) a porozumění implicitní ( informace , o kterých se přímo nehovoří , ale které vyvozujeme , dedukujeme ). Implicitní porozumění podporuje představivost a na základě „ zkušenostního komplexu “ ( souhrn představ , myšlenek , zkušeností , citů , zájmů a podnětů ) do něho dítě promítá vlastní prožitky . Pro zdárný vývoj narativních schopností uvádí Kapalková ( 2013 ) čtyři základní prekurzory : orientace v čase , řetězení jednotek , porozumění kauzálním vztahům a učení se celků zpaměti . 24
Dítě , které ještě není schopné logicky analyzovat a verbalizovat svůj životní příběh , vnímá i řeší své životní potíže emočně . Dítě je schopné tyto své prožitky spontánně vyjádřit v hudbě a tím je zpředmětnit . 25 Jako určitou matrici , se kterou se dítě projektivně ztotožňuje , využíváme příběh nebo pohádku . Struktura vložená do pohádky ( příběhu ) je potom životním příběhem dítěte . Můžeme využít i reinterpretaci pohádky , do které dítě vnáší svá vlastní témata . 26 Tento způsob práce využila J . Pejřimovská ( 2015 ) v „ Projektu zhudebněná pohádka “ jako součást výzkumu , ve kterém mimo jiné prokázala , že děti jsou vývojově vybavené ke zpředmětnění svého prožívání v hudební kreaci . 27 Muzikoterapeut při spoluhře s dítětem pracuje s jeho hudebním vyjádřením , vytváří optimální prostředí pro žádoucí prožívání dítěte a tím podporuje přirozený vývoj jeho osobnosti . Protože muzikoterapeut pracuje s hudbou jako se zpředmětněním prožitků , které téměř okamžitě modifikuje , dává dítěti možnost vyjádřit i potíže a emoční zranění , která se nemusí v běžném životě projevit . Při práci s pohádkou dochází ke zvědomění pocitů dítěte a pomocí hudby ve spoluhře s muzikoterapeutem pak dítě prožívá odplavení emoční a sociální bolesti nebo potvrzení nové osvobozující zkušenosti . 28
21
CHLUPOVÁ , L . Jak děti rozumějí příběhům Diplomová práce . Univerzita T . Bati ve Zlíně . Fakulta humanitních studií 2019
22
KAPALKOVÁ , S . Vývin naratív v predškolskom veku In : Logopaedica 5 . Bratislava : Liečreh Gúth , 2002 CHRZ , V . Struktura vyprávění příběhu dětí mladšího školního věku . In : Pedagogika roč . LII , PedF UK Praha , s . 59 - 75 , 1 / 2002
23
BLOOM , P . Jak se děti učí významu slov . Praha : Karolinum 2015
24
KAPALKOVÁ , S . Porozumenie naratív u detí v predškolskom veku [ Online ]. Studie z aplikované lingvistiky 2013 - 1 ( 16 ), 37-50
25
PEJŘIMOVSKÁ , J . Přiblížení práce s hudbou v systémové muzikoterapii . In : Umělecké terapie č . 2 . MAUT , s . 3 - 9 , 2016
26
PEJŘIMOVSKÁ , J . Skripta II : SMT , studijní materiál pro výcvikový program SMT , Praha : 2019
27
PEJŘIMOVSKÁ , J . Význam muzikoterapie v hudobnej edukácii . Dizertačná práca . Katolícka univerzita v Ružomberku . Pedagogická Fakulta 2015
28
PEJŘIMOVSKÁ , J . Přiblížení práce s hudbou v systémové muzikoterapii . In : Umělecké terapie č . 2 . MAUT , s . 3 - 9 , 2016 PROKEŠOVÁ , J . Rozvaha nad muzikoterapeutickou diagnostikou a stanovením muzikoterapeutického plánu . In : Muzikoterapie . Muzikoterapeutický institut ČR , Praha 2019 , č . 8-9 , s . 43-52