autenticitu a transformuje " malefica ", dítětem prožívané ohrožující obsahy úzkostí , v " bonum ", umění transformovat prožívání tíživých až ohrožujících momentů v prožívání uspokojující a emočně naplňující . Za účelem nabytí zručnosti frekventantů v tvorbě plánů hudebních kreací je využívána integrativní mapa se čtyřmi osami ( viz příloha ). V první části článku bude uvedena teorie , ze které muzikoterapeut vychází při tvorbě modulů hudebních kreací . Do příštího vydání časopisu Muzikoterapie bude zařazena druhá část textu , která se bude věnovat aplikačním modulům podle dvou základních os integrativní mapy a hudebním kreacím zaměřeným na děti s narušenou komunikační schopností . Podle dosavadních zkušeností přispívá systémová muzikoterapie k akceleraci terapie komunikačních schopností všude tam , kde je narušeno prožívání dítěte .
Pojetí hudební kreace v systémové muzikoterapii 2
Systémová muzikoterapie ( SMT ) vychází ze systémové teorie a provazuje širokou škálu oborů . Jak v pedagogice , psychologii , psychiatrii , filosofii , tak i v muzikoterapii je chápána finalita a směřování ke smyslu života jako završující hierarchická úroveň člověka . Nalézání smyslu života můžeme chápat podle V . Chrze ( 2007 ) jako „ setkání s vizí “ jako něco zvláštního , neobvyklého . V SMT tento prožitek vnímáme jako modus žitých idejí . Žité ideje se vynořují z preverbality a směřují k postverbalitě , k idejím , ke smyslu života . 3
Z pohledu tzv . nové psychologie vrstvíme osobnost člověka do tří stupňů – autonomní ( reflexní ), osobnostní ( vědomí ) a existenciální ( spirituální , regulační ). Toto rozvrstvení osobnosti koresponduje s osou I . „ člověk “ na integrativní mapě SMT ( viz . příloha ). Na ose II . jsou znázorněné charakteristické podoby hudby používané v muzikoterapii . Význam hudby v souvislosti s finalitou popisuje Pejřimovská ( 2015 ): „ Hudba v lidské psychice vyvolává optimalizující zkušenost , prožitky bezpečí a ocenění , kdy člověk předpoznává prožitky emočně uspokojující nebo naplňující finality .“ 4 Na tyto dvě nejdůležitější osy integrativní mapy navazuje osa III ., která je rozdělena podle míry somatické , psychické i sociální zátěže a osa IV ., která znázorňuje sociální chování člověka . Integrativní mapa SMT ukazuje ucelenost i rozvrstvení muzikoterapie a její dvě nejdůležitější osy ( I . „ člověk “ a II . „ hudba “ ) jsou podrobněji přiblíženy v závěru teoretické části ( viz níže ). 5
Z pohledu systémové teorie vidíme završující finalitu v ucelenosti a složitosti otevřeného systému , který obohacuje svoje části novými vlastnostmi . „ Člověk ( stejně jako hudba ) je v SMT chápán jako otevřený systém , který je tvořen čtyřmi subsystémy ( bio-psycho-sociospirituální ). Tyto subsystémy kooperují mezi sebou a kooperují i navenek s jinými systémy .“ 6
2
PROKEŠOVÁ , J . Hudební kreace a jejich modifikace , závěrečná práce vzdělávacího programu v systémové muzikoterapii , 2020 , s . 5-6
3
PEJŘIMOVSKÁ , J . Skripta II : SMT , studijní materiál pro výcvikový program SMT , Praha : 2019 PEJŘIMOVSKÁ , J . Význam modu „ žitých ideí “ z pohledu systémové muzikoterapie . In : Muzikoterapie . Muzikoterapeutický institut ČR , Praha 2018b
4
PEJŘIMOVSKÁ , J . Význam muzikoterapie v hudobnej edukácii . Dizertačná práca . Katolícka univerzita v Ružomberku . Pedagogická Fakulta 2015 , s . 53
5
PEJŘIMOVSKÁ , J ., KOPECKÁ , J . Skripta I : SMT – Propedeutika , studijní materiál pro výcvikový program SMT , Praha : 2018
6
PEJŘIMOVSKÁ , J . Přednášky in Výcvikový program SMT , Praha : 2018 - 2020