Dle analýzy výpovědí informantů o jejich subjektivním vnímání hudebních motivů a témat v „ prožitkových partiturách systémové muzikoterapie “ se jeví , že emoční náboj v hudbě je schopen se přelévat do „ pocitů v těle “ a uchopovat jak proud emočního psychického prožívání a myšlení , tak iracionalitu a afektivitu , včetně iracionálního tušení existenciálních hodnot , které , v ideálním případě , vykazují shodný trend jako vědomé snažení . „ Racionalita a afektivita se zde pak tematicky a funkčně ve svém pohybu sjednocují “. Racionalita ani afektivita nejsou statické povahy . Právě momenty prožitků inspirace , fascinace či katarze , ale i moment meditace a relaxace , či tance , lze vnímat jako ideální synchronizaci osobnostních funkcí , neuvědomovaných funkcí organismu , funkcí uvědomovaných i existenciálně hodnotových . Pohyb iniciuje nejen existenci těchto funkcí , ale autonomní , neuvědomované i uvědomované funkce propojuje do celistvosti a uspořádanosti . Především se jedná o pohyb emočních a afektivních nábojů , které souvisí s pohybem v emočně – tělových vrstvách či přímo na úrovni autonomních funkcí organismu , včetně změn na buněčné úrovni .
Modality niterných prožitků a hudba
Emoce a afekty lze považovat za „ bránu “ jak k vědomí , ke korovým mozkovým centrům , tak k podkorovým centrům a autonomním funkcím organismu . Zajímalo mne , zda ve vnímání hudby se u respondentů v kvantitativním výzkumu objeví modalita nejen prožívání emocí , ale i modalita existenciálních hodnot a modalita naznačující emočně-tělesné prožívání hudby .
Výzkumně jsem verifikovala na vzorku 370 respondentů , v rámci osvětlení principů systémové muzikoterapie , přítomnost níže uvedených modalit spontánně vznikajících ve vědomí při poslechu hudby u posluchačů hudby běžné populace .
Byly zjištěny níže uvedené modality spontánně vznikající ve vědomí při poslechu hudby :
a . poslech hudby zintenzivňuje vnímání pocitů z těla , b . poslech hudby zintenzivňuje vnímání emocí , c . poslech hudby zmírňuje prožitky úzkosti , které si jedinec uvědomuje , d . poslech hudby pomáhá odstranit vnímaný běžný denní stres , e . vyvolává ve vědomí prožitky intimity a něhy , f . prožitky radosti , g . prožitky hlubokého uspokojení .
Modalita „ vnímání pocitů v těle a modalita emocí “ je spjata jak s biologickými determinantami a preformovanými programy chování , tak s psychickou vrstvou - vyhodnocování psychického vnímání a prožívání . Lze do této vrstvy vřadit i vyrovnávání se s běžným denním stresem a úzkostí . Modalitu „ zmírnění vnímání úzkosti “ a „ hluboké emoční uspokojení “ lze hodnotit jako existenciální přesah zprostředkovaný v hudbě neverbálními modalitami .