budoucnost Ukrajiny vyměnil za jisté záruky Ruska, zahrnující mimo jiné tučný úplatek, nebo znovuzvolení. Ukrajina roku 2013 byla plná demonstrací a následovala série protestů známých jako Euromajdan, během nichž se občané dožadovali svržení prezidenta. Naopak na východě vznikl méně populární Antimajdan. Jednalo se
o jistou odezvu vůči protestům a vyjádření podpory Janukovyčovi. Ten s pomocí Ruska v únoru 2014 ze země uprchl a situace rychle eskalovala až k obsazení Krymu.
Po svržení proruského prezidenta Janukovyče roku 2014 na východě Ukrajiny vypukly velké nepokoje. Vedly až ke konfliktu ukrajinské armády
a ozbrojených separatistických sil Doněcké
a Luhanské lidové republiky, které vznikly násilně téhož roku reakcí na politické dění a prohlásily se za samostatné státy.
Mezitím byla Autonomní republika Krym, dotehdy pod vládou Ukrajiny, obsazena speciálními silami ruské armády a Krymskou domobranou. Republika Krym vyhlásila svou nezávislost a den poté se začlenila jako federální subjekt pod Ruskou federaci. Ukrajina, ale i většina dalších zemí toto dění neakceptuje a označuje jej za nelegální a jeho výsledky za nelegitimní. Další události už jsou bohužel nyní dobře známé: 21. února oznámila Ruská federace, že DLR i LLR uzná za nezávislé
a ohlásila i "mírovou misi" na Donbasu. Ta se stala zástěrkou pro násilný útok a invazi ruských vojsk na celou Ukrajinu.
Ukrajina nepatří ani do EU, ani do Severoatlantické aliance, přesto se však snaží o partnerství s NATO,
a to jí umožňuje alespoň částečnou pomoc. Mimo to jsou Putinovy kroky bezpochybně něčím, co proti němu spojilo celý svět.
Co ale NATO může a nemůže?
Členské státy nemohou reagovat útokem na ruská okupační vojska, ani žádným skutkem, který by
k tomu vedl. Taková odezva by znamenala válku Ruska s celou aliancí. Proto tedy nelze ani uzavřít vzdušný prostor nad Ukrajinou, případná ruská letadla by totiž musela být napadena.
Darování zbraní, peněz a materiální pomoci je naopak zcela na místě a více než kdy jindy potřeba. Stejně tak i uvrhování sankcí na útočící stát. Jedná se především o striktní omezení týkající se nejen Ruska, ale také třeba Běloruska, jakožto věrného spojence. Sankce postihnou všechny obyvatele bez výjimky, a tvoří nátlak na ruské oligarchy, kteří
o svá jmění postupně přicházejí.
Související ztráty běžných ruských občanů, z nichž většina s Putinem nesouhlasí, fér nejsou. To ale ani vraždění nevinných ukrajinských civilistů. ■
10
Téma
Války během jedné noci nezačínají aneb 8 let do minulosti
A co na to NATO?