33
Literatura
argumenty a prodiskutujeme problematiku.
V závěru provedeme shrnutí a vyslovíme obecný názor.
A jsme zase u toho! Škatulky! Škatulka A, škatulka B, škatulka C… Vlastně ani nezaleží na tom, o čem píšete, ale hlavně na tom, jak to píšete. Protože
k čemu je vám obsah, když máte dokonale propracovanou formu? Na obsah se už dneska nehledí. I kdybyste psali o chomáči vlasů zaseklém v umyvadle, tak když to podáte dostatečně vznešeně a intelektuálně, stejně vám všichni zatleskají.
Ale zamyslete se nad tím pořádně…
Nezabíjí tohle celou krásu tvorby, když víte, že to hlavně musí dobře vypadat? Že nikoho nezajímá, co píšete? Že by to vlastně zvládla i cvičená opice? Vždyť to celé ani nedává smysl!
Nikdo z nás nemyslí ve formě a v tom je ta krása
a svoboda myšlení. Nemáme v hlavě úvod, stať
a závěr. Je to prostě plynulý proud myšlenek, bez škatulek, bez začátku, bez konce, bez hranic…
Není tedy úvaha spíš jen záznam myšlenek, kterému vlepíme štítek s tématem? Tak proč je ještě omezovat nějakou formou?
Vždyť myšlenky jsou nejcennější tak, jak přijdou, nahé, naprosto bez příkras!
Není to výzva k anarchii. Neříkám: „Spalte učebnice a zrušte pravidla!“. Chci jen, abyste se zamysleli, jestli naše životy nejsou jen dalším bezvýznamným obsahem jedné z mnoha forem.■