Celým sálem se neslo hmatatelné nadšení a přiliv neustávajícího smíchu. Jeden neví, zda takové nepřehlédnutelné veselí vyvolal perfektní výkon herců, anebo jen pochybné výpary, které vycházely ze svatojánského kvítí. Ať tak či tak, toto představení nesmíte minout.
Řeč je samozřejmě o činoherní komedii, ve které se Shakespearův Sen noci svatojánské stává (pod křídly Warner Bros. studia) hollywoodským trhákem. Máte předsudky? Zdá se vám, že Shakespeare figurující
v Hollywoodu nemůže být nic než nesmyslná fraška? Tak na to vám povím, že nesmyslem je nenavštívit Jihočeské divadlo, nezasednout do publika a náležitě si neužít hru Shakespeare
v Hollywoodu.
Čekat klasiku s nádechem alžbětinského dramatu by byla samozřejmě pošetilost. Už
v prvních chvílích, když zhasnou světla a na pódiu se objeví první siluety herců, poznáte, že ve hře nelze hledat ani sebemenší příchuť Shakespearovy specifické tvorby. Celou scénu spíše doprovází tehdejší hollywoodská morálka plna výstřední módy, pozlátka a splněných snů.
Zlom v jinak celkem všedním příběhu přichází tehdy, když se na scéně objevuje král víl Oberon se svým věrným poskokem Pukem. Oba dva zabloudili ze starověké doby, kdy se odehrává děj pravého Shakespearova Snu noci svatojánské a prostředí Hollywoodu je něco, co jde mimo jejich chápání.
Už jen poetická a zdobná mluva samotného Oberona, která působí oproti hollywoodskému prostředí absurdně, vám polechtá bránici.
Postava, na kterou během celého představení nedáte dopustit, je však rozhodně a jednomyslně Puk. Právě jeho humorný vzhled
v divákovi vyvolává sympatie, které jsou ještě podpořeny jeho vystupováním. Je nešikovný, bláznivý, a to jsou přesně ty vlastnosti, které vynikající postava v komedii musí mít.
Právě jeho popletenost
a nešikovnost je také hlavní pointou celého díla, a to když je Oberonem poslán pro kouzelné svatojánské kvítí.
Hře nelze vytknout téměř nic. Přesto by si druhé dějství zasloužio pár úprav. Tvůrci by se měli zamyslet a držet se raději hesla, že méně je někdy více. Nechci říct, že druhé dějství stálo celé za starou bačkoru, ale určité scény byly zbytečné. Například část s čicháním k svatojánskému kvítí byla chaotická a naprosto nepotřebná.
Ať už jste náročný, nebo nenáročný divák, rozhodně vám doporučuji Shakespeara
v Hollywoodu navštívit. V dnešní době není humoru a dobré nálady nikdy dost, tak proč si neudělat pěkný večer v divadle, které opustíte s úsměvem na tváři
a příjemným pocitem uvnitř. Dokažte sami sobě, že Shakespeare nemusí být jen seriózní dílo s úkolem poučit, ale
i trhák s úkolem pobavit. ■
Verdikt: 90 %
Shakespeare?
Jedině v Hollywoodu!
(ne)kulturní recenze
TEXT Natálie Veselá FOTO Petr Neubert
30