Naše marnění vypadá v řeči čísel následovně:
• U nás, v bohatých zemích, vyhodí každý z nás průměrně 95-115 kg jídla ročně (představte si to asi tak, jak byste jednou za rok vyhodili obézního člověka do kontejneru), kdežto
v rozvojových zemích je to pouhých 6 – 8 kg na občana.
• Nejvíce plýtváme tím, co našemu zdraví nejvíc pomáhá, tedy ovocem a zeleninou.
• Jídlo končící na skládkách produkuje metan, takže krom cigaretového kouře, zplodin z aut a všech jiných nebezpečných látek, dýcháme ještě tento plyn, který je mimochodem 21x nebezpečnější než CO2.
• Každý rok se vyhodí (ročně) skoro tolik zboží, jako se ho vyrobí za rok v subsaharské Africe.
• Kvůli prošlému datu na obalu vyhodíme až 20% jídla. Pro
materialisty: ti, kteří měsíčně utratí 5 000 Kč za jídlo, tak vyhodí 1 000 Kč do koše (aniž by to ve většině případů bylo nutné).
Krom prošlých věcí se ještě vyhodí tuny jídla, které nesplňují
předpisy obchodů
(např. křivé mrkve, moc malé dýně,…). S tímto celosvětovým problémem již bojuje mnoho organizací, dokonce vznikají restaurace, kde vám kuchař uvaří svou specialitu z vyhozeného jídla.
Až budete příště z vaší přeplněné lednice vyhazovat dva dny prošlé věci, tak si je nejdřív prohlédněte a očuchejte (pokud nebudou zapáchat jako týden nemyté nohy, tak je zkuste i ochutnat) – kdo ví, třeba budou ještě jedlé.
Anebo nekupujte přebytek věcí, které vyhodíte (nebo se donutíte všechny je sníst, čímž podporujete další problém, kterým je obezita). Pomůžete tak životnímu prostředí, a hlavně také sami sobě!
Ty taky plýtváš!
Jídlo. Milujeme ho, uctíváme ho, vychutnáváme si opravdu každou sekundu s ním, nedočkavě se na něj těšíme, utrácíme za něj spousty peněz, ale přece s ním plýtváme. Teď, když nejspíš okusujete své jablko, vás prošlé vyhozené těstoviny z Tesca netrápí, ale měly by, protože si zbytečným odpadem jednou zahltíme každý centimetr naší Země.
Údaje z: http://glopolis.org/cs/potravinova-bezpecnost/vytvarna-soutez/plytvani-jidlem/
TEXT Eva Mlčochová
21
Téma