divadelní skupinu pana profesora Krejčího, protože to patří k té nejlepší kultuře, co jsem viděl.
Jsi básník, navštěvuješ pravidelně literární večery. Bereš poezii vážně, nebo si z toho děláš jednoduše srandu?
Na literárních večerech si často dělávám srandu
z jiných básníků. A to beru dost vážně.
Chodíš do Horké vany, odkud se taky známe. Jak dlouho a proč vůbec tam chodíš?
Tak do Horké vany jsem chodil ještě předtím, než to Horká vana vůbec byla. Bylo tam knihkupectví, antikvariát Tyché, a chodili jsme tam v rámci literárního semináře, tehdy, s panem profesorem Kabelem. Měli jsme tam nějaké recitály, recitační večery.
Zapojoval ses na naší škole také do podobných kulturních činností?
Určitě. Pravidelně jsem recitoval na recitačních soutěžích. Velmi si cením práce, kterou naše učitelka angličtiny paní Regulová na těchto akcích odváděla a doposud odvádí, takže děkuji. Poté jsem tyto akce i moderoval, takže jsem rád za tu příležitost, kterou mi gymnázium poskytlo, protože tam začala moje moderátorská kariéra, kterou jsem uplatnil i na Majálesu. Jinak jsem byl
ještě nějakou dobu předsedou školního parlamentu, za což mě mí spolužáci nenáviděli, předně za mé nekonečné vyrušování na konci velkých přestávek proslovy do školního rozhlasu. Pan profesor Landa mě vždycky potkával na chodbách a podotýkal mi: "Stručně, stručně, stručně a jasně!" Připadalo mu to zdlouhavé
a rozvláčné. Také jsme měli ve třídě divadelní uskupení Čára přes rozpočet. Nemohli jsme však konkurovat divadelnímu spolku pana Krejčího Primo Theater a dnes již legendárím Arte de la Tlampač, které na gymplu také vznikly.
Jaké předměty jsi měl rád?
Můj nejoblíbenější předmět byl jednoznačně tělocvik. Nechápu, proč se ho ostatní studenti děsili, nebo říkali: "Né, zase budem muset běhat," a tak dál. To byla totiž jedinečná chvíle, zahrát si třeba pucku. Hodiny tělocviku byly moje nejoblíbenější. Pak jsem měl rád ještě ZSV, ale pořád jsem se nejvíc těšil na ten tělák a mrzelo mě, když třeba odpadnul.
Kdo byli tví oblíbení kantoři?
Mezi mé oblíbence, bylo jich několik, každý kantor si zaslouží pozornost, ale když jmenuji, tak náš tělocvikář a později i učitel na náš literární seminář Jirka Kabele, se kterým jsme právě chodili do antikvariátu Tyché. Jirka Krejčí, kterého jsem obdivoval také pro jeho divadelní nasazení a měl jsem ho rád nejen jako režiséra, ale rovněž jako i herce v divadelním uskupení Dřevomorka a Jirka Tham, který učil výtvarku a ZSV. K tomu jsem začal chodit i na společenskovědní seminář, aniž bych na ten seminář byl zapsán, prostě jeho hodiny byly nepředstavitelně zajímavé. Ještě musím zmínit Ivana Bartoše, který s Jirkou Kabelem tvořili perfektní dvojku, členy šíleného tvůrčího uskupení Skupina 22 a vynálezce tzv. neotruhnismu, nového uměleckého stylu, který se později transformoval ještě do radikálnější formy - novotruhnismu.
Nesmím vynechat, s ním jsem byl hrozně za dobře, vždycky jsem si s ním potřásl pravicí, když jsem šel hlásit svoje hlášky do rozhlasu, pana ředitele Chalupského.
Co si myslíš o nové tváři naší školy?
Myslíš třeba to, jak se začala prolínat s GONem?
Přesně třeba i to.
Když se začalo mluvit o tom, že se Česká sloučí s GONem, tak se všichni hrozně obávali, že kvalita půjde dolů, ale to bych rád upozornil, že, jak už jsem říkal, že gymplu chybí ta praxe, právě goňáci jsou vlastně jediní na gymnáziu, kteří nějakou praxi mají.
Takhle na konec našeho rozhovoru. Existuje něco, co bys chtěl vzkázat dnešnímu gymnáziu?
Já bych chtěl nynějším studentům říct, že se člověk učí celý život. Takže vůbec nemusí být vystresovaní z toho, jak je všichni honí po gymplu na tu vysokou školu, že by si špatně vybrali, že to musí všechno stihnout do šestadvaceti a podobné věci s tím spojené. Koneckonců i já jsem šel na ten učňák až po šestadvacítce. V životě si to můžete ještě mockrát rozmyslet, přestane vás bavit vaše zaměření, tak můžete jít na střední třeba až ve třiceti.
19
Rozhovor
"Při jedné hodině angličtiny, ještě na gymnáziu, jsem. pronesl něco jako: 'I want to be a blacksmith.' Načež mi naše paní profesorka Regulová odpověděla: 'Tak to jsi na špatné škole.' Možná jsem i byl, když jsem se potom vydal toho kováře studovat."