mezerách byl na pozadí temn? fialové oblohy vid?t
pestrými kv?ty porostlý vrchol kopce, který vévodil
hlavnímu m?stu. Holá, ?ty?i metry vysoká bled? modrá
st?na ohrani?ovala oválné prostranství, v n?mž se vlnila
hustá sple? st?íb?it? zelených strom?, podobných jedlím.
Park a pestrý lu?ní koberec p?sobily p?ekrásn? po
t?ísetkilometrové jízd? uprost?ed rezav? hn?dých stepí pod
fialovým nebem.
„Co je to za oboru?“ p?erušila Fai poprvé ml?ení a
obrátila se ke staršímu „hadonoši“.
„Zahrady Coamu,“ odpov?d?l s lehkou úklonou.
„Místo, kde bydlí veliký ?ojo ?agas a jeho
spolupracovníci z Rady ?ty?.“
„Copak my nejedeme do m?sta?“
„Ne, náš velký vládce ve své nekone?né dobrot? a
moudrosti vám poskytne útulek v t?chto krásných
zahradách. Budete jeho hosty po celou dobu, než opustíte
planetu Jan-Jach… Tak, a jsme u cíle. Dál už se nedostane
žádný v?z.“ Starší hodnostá? s neoby?ejnou hbitostí otev?el
zadní dví?ka a vystoupil na sklovit? hladkou plošinku p?ed
vraty. Pohnul kotou?kem, který mu zazá?il p?ed obli?ejem,
a zmizel v postranním pr?chodu. Druhý „hadonoš“, dosud
nemluvný, vyzval gestem Pozemš?any, aby vystoupili z
vozu.
Astronauti se shromáždili p?ed branou, protahovali si
údy a upravovali hadice biofiltr?. Vir Norin s ?edi
poodešli trochu dozadu, aby mohli obhlédnout
mnohastup?ovitou stavbu, plnou vnit?ních výklenk? a
zlacených h?eben?, jež sloužila jako vchod do zahrad
Coamu.
,,I zde je had!“ zvolala ?edi. „Nejd?ív na prsou
hodnostá??, na bocích aut, a te? i tady, na vládcových
dve?ích.“
„Na tom není nic divného,“ namítl astronavigátor. „Jsou
p?ece p?vodem ze Zem?, kde se symbol hada ?asto
vyskytoval ve starých civilizacích.“
„A nedovedu si p?edstavit, jak takovou k?ehkou a
složitou architekturu zbavují prachu,“ ?ekla Eviza Tanet,
jež se k nim p?idala.
„Bez lidských rukou se to neobejde, ale je to
nebezpe?ná práce,“ odpov?d?l Vir Norin.