Mezi stolky proklouzla Ajoda, tichá dívka, jejíž
málomluvnost v sob? tajila zárove? silné vnit?ní emoce.
Celá t?ída se shodovala v názoru, že Ajoda je podobná
prav?kým dívkám Jižní Asie, které nosily ve vlasech nebo
za pasem jako b?itva ostré kinžály a dovedly jich
neohrožen? užívat k uhájení své cti.
„Práv? jsem ?etla o mrtvých civilizacích naší Galaxie,“
pronesla altovým hlasem, „které nebyly vyhubeny, ani se
samy nezni?ily, ale jsou prost? mrtvé. Výzkum podobných
planet m?že n?kdy p?inést lidstvu neocenitelnou zkušenost
v boji za osvobození z pout p?írody, který ?asto trval
milióny let. Jindy ale je pr?zkum zaniklých civilizací stejn?
nebezpe?ný jako demontáž starov?kých skladiš? s ni