Hodina Býka | Page 7

pleskot vln a šelest vánku v listoví, ta v??ná hudba p?írody, zvoucí ke klidnému rozjímání. Ticho ve t?íd?, zamyšlené jasné o?i… U?itel práv? ukon?il p?ednášku. Bez hluku spustil záv?sy p?es veliké obrazovky, stiskl knoflík a stereopromíta?ka televideofonu se zasunula pod katedru. Pak se posadil a se zalíbením pozoroval soust?ed?né tvá?e p?ed sebou. V?d?l, že chvilku ml?ení vyst?ídají záhy otázky, tím zvídav?jší, ?ím hloub?ji zap?sobil na mladé lidi nastín?ný obraz historie. U?itel ?ekal na jejich dotazy, snažil se uhodnout, co asi žáky dnes nejvíce zaujalo a ?emu z jeho p?ednášky t?eba neporozum?li… Snad psychologii lidstva z konce epochy Rozd?leného Sv?ta…? Nebo hrozným davovým psychózám, které vedly ke zni?ení kultury a vyvražd?ní nejlepších lidí? U?itelovy myšlenky se p?etrhly, když u dvou r?zných stolk? vstali sou?asn? hoch a dívka. Pohlédli na sebe udivenýma o?ima a vzáp?tí zvedl chlapec ruku dlaní vzh?ru, jak bylo p?i otázkách zvykem. „Znamená to,“ za?al mladík, „že veškerá historická zkušenost potvrzuje nevyhnutelné vít?zství vyšších forem nad nižšími, a to jak ve vývoji p?írody, tak i v jejích zvratech?“ „Správn?, Larku, ovšem s výjimkou ojedin?lých p?ípad?, kdy zvláštní shodou okolností vybo?í vývoj z obvyklých hranic dialektického procesu,“ odpov?d?l u?itel. „Jako t?eba na Zird?, kde na mrtvých rozvalinách rostou jenom ?erné máky?“ zeptala se Puna a vypjala do výšky svou nevysokou postavi?ku. „Nebo jiné planety objevené mnohem pozd?ji,“ dodal u?itel. „Mají mohutnou vrstvu blankytné atmosféry, pr?zra?ná mo?e i ?isté ?eky, teplá slunce, prost? všechno, co je nutné k životu. A p?ece tam vanou v?try nad mrtvými písky. Šum v?tru, poryvy bou?e, nebo hukot mo?ského p?íboje jsou jediné zvuky narušující ticho obrovské prázdnoty. Myslící život zde nesmysln? vyhubil sám sebe i všechno živé, jakmile jenom poodkryl sílu atomové a kosmické energie.“ „My jsme ty planety p?ece znovu osídlili?“ „Ano, ale jaký to má význam pro ty, jejichž stopy se p?ed milióny let prom?nily v prach a nezachovaly nic, z ?eho bychom mohli pochopit, jak a pro? zni?ili sebe i všechen život vlastní planety!“