Hodina Býka | Page 43

posádky, jakmile skon?il svou bezodkladnou práci, p?icházel sem, hloubal nad lingvistickými schématy, odposlouchával a sou?asn? si podv?dom? zafixovával v pam?ti zvuk a smysl cizí ?e?i. Jazyk na Tormansu, stejn? jako na Zemi, byl celoplanetární, ale zbytky rozdílných dialekt? se zachovaly na obou polokoulích, jež tormanští v?dci d?lili na P?ední a Zadní, jinak také na polokoule Života a Smrti. Ale posádka Temného Plamene, analogicky k pom?r?m na Zemi, ozna?ovala p?ední ?ást planety, nato?enou ve sm?ru rotace, jako polokouli Severní, zadní pak jako Jižní. Jazyk Torman?an? nebyl zvláš? obtížný, ale kladl vysoké nároky na výslovnost, protože mnohá slova m?nila p?i rozdílné intonaci sv?j význam. Nejv?tší potíže s ním m?l Grif Rift. A když se ?edi zmínila, že Fai Rodis hodlá ze zápis? pam??ových stroj? zkoumat torman?anské písmo, nastalo všeobecné pobou?ení. „Ke všemu ješt? písmo!“ povzdechl si komicky Vir Norin. „Jak dlouho tu ješt? budeme poletovat?“ „Dlouho ne,“ ut?šila ho ?edi. „Te? už to bude zajímav?jší. Olla práv? za?ala zachycovat televizní p?enosy. Nejpozd?ji zítra uvidíme život na Tormansu.“ A uvid?li. Torman?anská televize sice ani v nejmenším nedosahovala eidoplastické techniky Zem?, ale obraz byl jasný, s dobrou barevnou škálou. Posádka Temného Plamene, s výjimkou t?ch, kdo m?li službu, vysedávala celé hodiny p?ed ohromnou stereoobrazovkou a pozorovala cizí život. Obyvatelé planety byli tak podobní Pozemš?an?m, že už nikdo nepochyboval o tom, kde p?ed n?kolika tisíci lety našly úto?išt? t?i pozemské hv?zdolety. Lidí ze Zem? se zmocnil zvláštní pocit. Jako by p?ihlíželi masovým p?edstavením na r?zná historická témata, v nichž sami ú?inkovali. Gigantická m?sta, ?ídce rozsetá po planet?, p?ipomínala obrovské násosky vsakující do sebe podstatnou ?ást obyvatelstva. Uvnit? žili Torman?ané v t?sných mrakodrapech, v podzemních labyrintech probíhala každodenní technická práce. Každé m?sto bylo vroubeno neduživými lesními porosty, do nichž si v širokých pásech razilo cestu jako mohutnými chapadly až k rozlehlým polím, kde se v ohromných množstvích p?stovaly zvláštní kultury, p?ipomínající pozemské brambory a sojové boby. Nejv?tší m?sta se rozkládala nedaleko od pob?eží