Fai stanula p?ed obrazovkou oboustranného spojení, na
níž se po chvilce objevila známá vládcova postava. ?ojo
?agas byl zachmu?en. U?inil odm??ené gesto sm?rem k
primá?i, a ten se v hlubokém p?edklonu vy?ítil z pracovny.
?agas p?elétl zrakem Fain st?íb?itý pláš?, pod nimž
prosvítaly šaty oby?ejné ženy z Jan-Jachu.
„Mén? efektní než vaše p?edešlé obleky. Ale takhle se
zdáte bližší, vypadáte jako moje... poddaná,“ ?ekl po krátké
pauze. „Nicmén? m? p?ekvapilo, když jsem se dozv?d?l, že
jste tu.“
„Nebýt katastrofy s ?edi, neopustila bych Památník.
Jsou tam velice zajímavé materiály a jednal jste moud?e, že
jste m? tam poslal.“
?ojo ?agas trochu zm?kl.
„Doufám, že jste se znovu p?esv?d?ila, jak nebezpe?né
je stýkat se s našimi divokými a zlými lidmi? Div že
nezahynul ?tvrtý z našich hostí.“
Fai Rodis byla v pokušeni zeptat se, ?i vinou jsou
obyvatelé Jan-Jachu v takovém stavu, ale dráždit vládce
nezapadalo do jejích plán?.
„Co hodláte d?lat nyní?“ zeptal se ?ojo ?agas.
„Jakmile se stav naši socioložky zlepší, odešlu ji i
léka?ku na hv?zdolet. Te? už je to otázka n?kolika dní.“
„A pak?“
„Vrátím se do Památniku Historie. Dokon?im svou
práci na rukopisech. Náš astronavigátor bude dál poznávat
v?decký sv?t hlavního m?sta. Ješt? asi dvacet dní, a
rozlou?íme se s vámi.“
,,A co druhý hv?zdolet?“
„Musí být už blizko. Ale nebudeme zneužívat vašeho
pohostinství. Pravd?podobn? nep?istane. Z?stane na
ob?žné dráze až do našeho odletu.“
Vládce, jak se Fai zdálo, byl pot?šen.
„Dob?e. Tady o vás budou pe?ovat co nejlépe.“
„Nemusíte si d?lat starosti. Rad?ji na?i?te, aby nás s
vámi nebo s vašimi zástupci vždycky bez pr?tah? spojili.
Jinak nevíme, kde kon?í vaše v?le a kde za?íná tupost a
strach hodnostá??.“
?ojo ?agas milostiv? kývl, n?jakou dobu ml?ky hled?l
na Rodis, a pak náhle, beze slova zmizel z obrazovky. Fai
se vrátila k ?edi, která už sed?la v poduškách a bez
p?íklopu. Pacientka i Eviza si s pot?šením pochutnávaly na
pozemské vod? i strav? a mhou?ily rozkošnicky o?i.