Fai se zamyslila a ?ekla:
„A te? už dost debat!“
Za?ala p?ejížd?t Evize prsty po t?le, v ur?itých bodech
vždy p?itla?ila a pronášela p?i tom pomalu a rytmicky
melodická slova. Neuplynulo ani pár minut a léka?ka spala
bezstarostn? jako dít?. Jen v koutcích rt? se jí rýsovaly
drobné vrásky, ale i ty brzy zmizely. Pak Rodis v pokleku
prohnula t?lo nazad, až se hlavou dotkla zem?, aby si
narovnala páte?. Její souputnice byly ve v?ku, kdy zdravý a
tvrdý spánek rychle obnovuje síly. Fai hled?la na ob? se
zalíbením a m?la radost. Ob? u?inily pro výzkum
Tormansu, co bylo v jejich moci, a je p?irozené, že
nemohly zm?nit zdejši život. Te? se vrátí na Temný
Plamen. Kv?li drobt?m, kterými by mohly ješt? p?isp?t k
tak obrovskému úkolu, jako byl zvrat historie na
Tormansu, nemá cenu riskovat déle jejich životy.
Socioložka ?edi a léka?ka mezihv?zdné expedice Eviza
navštiví v budoucnu ješt? r?zná místa ve vesmiru, darují
Zemi své d?ti, prožijí dlouhý, zajímavý život. Hluboké
ponížení ?lov?ka na zdejší planet?, útrapy, které tu
astronautky zakusily, i lítost a soucit se spolubratry poleví,
vyblednou, a nakonec je p?estanou na Zemi znepokojovat...
Dve?e se pomalu pootev?ely, vstoupil robot a stanul u
Fainých nohou. S?ala s jeho p?iklopu t?žký bílý buben, s
jistým úsilím ho postavila na okno a na speciálni vý?n?lek
horního okraje našroubovala temn? modrý kužel. Mezi
Evizinou výstrojí našla vysoký pohár, pr?zra?ný tak, že byl
skoro neviditelný. Oto?ila kuželem a naplnila nádobu
stejn? ?irou tekutinou. Opatrn? k ni p?iblížila rty a tvá? ji
zazá?ila spokojenosti. Po ne?isté, mineralizované vod?
hlavního m?sta, páchnoucí železným potrubím a laciným
baktericidem, byla chu? pozemské vody úžasn? p?ijemná.
Neja Cholli nezapomn?la poslat z hv?zdoletu ani
konzervovanou pozemskou stravu.
Fai za?ala p?ipravovat jídlo pro ?edi i pro Evizu.
Do pokoje sp?šn? vstoupil bledý a zpocený primá?.
„Nem?l jsem ani tušeni, že zde mám vládkyni
Pozemš?an?,“ u?inil Rodis poklonu.
„Nemáte tu dost místa ani pohodlí. Ale to za?ídíme
pozd?ji, te? poj?te se mnou do mé pracovny. Volají vás ze
zahrad Coamu. Zdá se,“ šéfléka?ova tvá? dostala zbožný
výraz, „že s vámi chce hovo?it sám Veliký a Moudrý...“