„Já...,“ žena vzlykla, slzy se ji koulely po tvá?ích.
?edi ji položila ruku na hlavu.
„Nemohu,“ žena zvedla knihu, „v?bec nemohu ?íst.
Nevidím. Co se mnou bude? Trochu jsem si vyd?lávala
výpisky. Ale te?? Co mám d?lat? Jak budu žít?“
„P?edevším se uklidn?te. Máte muže a d?ti, kte?í vás
pot?ebují.“
Je strašné být bezmocná. To vy nepochopíte. Knihy
byly mou jedinou radostí. Mn?, která jsem neužite?ná,
nikomu nepot?ebná, dávají knihy všechno!“ A znovu ji
vyhrkly slzy. „Nevidím! A naši léka?i neznají pomoc.“
Slzy bezmoci a beznad?je se bolestn? dotkly ?edina
nitra. Neum?la bojovat proti lítosti, citu, který se jí
zmoc?oval stále siln?ji. Musí požádat Evizu, aby žen?
pomohla n?jakým ú?inným lékem.
V mo?i utrpení na Tormansu bylo ženino trápení jen
kapkou. Pomáhat kapce je pro mo?e bez významu a bez
užitku. Tak to u?ili ?edi na Zemi, kde se vždy požadovalo
ur?it p?í?iny utrpení, zni?it jeho ko?eny, a tím napomáhat
dobru. Ale zde bylo všechno naopak. P?í?iny byly nad
slunce jasn?jší, ale vyko?enit je v propasti tormanského
inferna nemohla nejen ?edi, ale ani celá posádka Temného
Plamene. Dívka usedla vedle pla?ící ženy, uklidnila ji, a
teprve pak se vydala dom?.
Setm?lo se. Na spo?e osv?tlených ulicích hlavního
m?sta se tu a F??&?Wf?ƒ6??F6????ƒ6Rb?: Y???V6W&V????6R???VƒfRF?I???I?<:?27L:??:????B?'??&V??V???6?,;? ZW,;?7f?Bg&???F?:? Y?:?& H??:?7L:???? H?VF?'???G&?I??VF???R [?V??Rb?\ZLI??;?6?V?<:?6?L:?F??I?7G6?:??H?Gg'F???7G&??WF??W7 I?6??F?7l:????Z?&??? Y????:???6??7LY?:?,Y??L:??I?<:?H??:???6???V???G??L:???Vƒb??H??:? Y?:?&?LI??'?'\H??6??LI?6??ƒ????fƒ6R?V&??F???&?6?:???7??\H??I?2 Y?:FVƒ??FR2 Y?:?6??FV?F?lZ?6?? :F?ƒF??Z??B?6?&?R7l;?6? H?G?Y?7LI????\ZLI?6R&??:6?I?????:?[?Vƒ??H?VF? Z?6???F??R??\[?6RF?7F?F?F?,Y?R?7lI?F?V?:??6V?G,:??:? H?Gg'F?fR7LY?VGR??VG&?7F??f\H?W&?:??:&g?6V? Y???:??7?W7G??L:????f?I?? Y?B?[???F\Y?:??lZ???&W?\H???7F? Y??6?:?Vƒb??;?6?6?W???:6??L[?6P?g??;?&ƒ?:?7LZ?????6??F?ƒ?[?? H?VF?6R6? [???6?W???:?g????WB?'??V?W6????\[??B ;??f?:???7?6????v?6?:??? Z?6?&V?:???R??f?I?'???