nenadálé obraty, vyvolané strachem, ?edi natolik
odrazovaly, že používala karti?ku jen jako obranu p?ed
„fialovými“.
Už n?kolik dní se ?edi nepoda?ilo navázat
prost?ednictvím robota spojení s Evizou nebo s Virem.
Nevid?la se ani s Rodis. Vir Norin žil mezi v?dci a mladá
socioložka necht?la jít za ním, nebude-li to krajn? nutné.
Po?ítala, že se Eviza brzy objeví, a nedovedla si p?edstavit,
co ji mohlo zdržet víc než ?ty?iadvacet hodin. ?edi se
vypravila k p?ítelkyni p?šky. Neodradila ji zna?ná
vzdálenost, ani špatný, terén m?sta.
Šla kilometr za kilometrem, nevšímala si jednotvárných
dom?, ale snažila se objevit pomníky a památníky, v nichž
se na každé planet? obrážely sny obyvatel, vzpomínky na
minulost i touha po kráse. Na Zemi byly skulptury velmi
oblíbeny a stav?ly se na otev?ených a osam?lých místech.
Ale ve St?edu Moudrosti stály na nám?stích i v parcích
obelisky nebo zpodobeniny had? s pou?nými nápisy.
Z?ídkakdy se objevily sochy velkých v?dc? z rozli?ných
historických období Jan-Jachu. Pózami i výhružnými
tvá?emi, v nichž se zra?ila neústupná v?le, byly si všechny
navzájem podobné jako blíženci. Úpln? tu chyb?ly sochy,
které by zachycovaly prostou krásu ?lov?ka nebo
myšlenky.
?edi zahnula do uli?ky s jednotnými rudými domy,
zdobenými starodávnými vzory z ?erné keramiky.
Vypadalo to, jako by ohromné kapky sm?ly stékaly po
širokých hladkých st?nách. Zde byly byty DŽI, a také
Evizin útulek v hlavním m?st?. Dívka vyto?ila známý kód,
jímž se otvíraly dve?e, a v mali?ké p?edsíni hlasit?
požádala o dovolení vstoupit.
Hlava domácnosti, obstárlý bakteriolog, jako obvykle
nebyl doma, protože v?tšinu ?asu trávil v Hlídkách Zdraví.
Ozval se hlas hospodyn?, která zvala ?edi do vedlejšího
pokoje. V k?esle s knížkou v ruce sed?la uplakaná žena
st?edních let. Eviza prý nebyla už ?tvrtý den doma. Žena se
s obavou zeptala:
„Co myslíte, objeví se tu ješt? vaše kolegyn?? Vždy? tu
z?staly všechny její v?ci!“
„Ur?it? p?ijde. Ale co se vám stalo?“
„Nešt?stí! Ach, jak bych tu pot?ebovala vaši p?ítelkyni!
Jen ona m?že zmírnit mé trápení!“
„Jaké? Možná že bych vám mohla pomoci hned?“